Sedím u počítače a sleduju, jak na facebooku přibývají fotky z oslavy bráchových narozenin, na kterým mě označuje švagrová. A sleduju to s příjemným pocitem, protože jsem si tam nastavila, že kdokoli mě bude chtít kdekoli označit, tak to nejdřív musí projít mým schvalovacím procesem. Dohnala mě k tomu ona. Dává na facebook všechny fotky a všechny lidi na nich označuje, ať tam vypadají jakkoli. Teď se tady škodolibě usmívám, protože to za chvilku všechno odmítnu a ani jedna z těch fotek se mi neobjeví na profilu. Zatímco nevlastní švagrová bude opět řádit, protože tohle nastavené nemá a nesnáší to. No, to už si holky musí vyřešit mezi sebou.

Mám za sebou opět zajímavý víkend. V týdnu se ani tak nic moc neděje. Krom toho, že do práce od prvního zase nastoupilo asi 6 nových lidí, je všechno při starém. V práci se mi nějak moc nelíbí, protože tam začínají převažovat lidi, který neznam a jsou tam noví a já nemám ráda změny a nechce se mi na ně zvykat. Nemám vůbec chuť se s nima bavit. I když nastoupili 3 noví a docela příjemní kluci. Ale všichni jsou zadaní, takže je mi to jedno. Krom toho musím za tenhle týden dodělat plno věcí, než přejdu do jiného oddělení a nějak extra mě to nebaví. Na změnu oddělení se docela začínám těšit. Sice to bude změna, ale snad dobrá. Vlastně se v práci jedna dobrá věc stala. Dostali jsme "Multi tickets" - to jsou stravenky, ale nejsou na jídlo, ale na kulturu, dovolenou, na sport, do lékáren atd. Super benefit.  Tak jsem si hned ve čtvrtek jela koupit permici do fitka a rovnou jsem si tam i zacvičila. Rozhodla jsem se, že teď zase budu chodit cvičit pravidelně. Potřebuju se někde vybít. Mám nějak víc energie a jsem dost nervózní a protivná, ani nevím proč. Ale sportem se uklidním.

No, a teď k víkendu. V pátek večer měl brácha oslavu 25. narozenin v jednom pražském baru. Ani jsem se tam moc netěšila. Měla to být oslava s jeho kamarádama, ale byla tam švagrové ségra, strejda s přítelkyní a taky máma (!!!). Naštestí tam byl i náš nevlastní brácha s přítelkyní, tak jsem se tam měla s kým bavit. A taky jsem znala pár bráchových kamarádů. Nějak extra mě to tam nebavilo, tak jsem to chtěla před půlnocí zabalit, ale přišla za mnou švagrová s tím, že mě zve na panáka na usmířenou.  Šla jsem s ní na bar, kde se mi začala vyptávat, co to bylo za víkend, kdy mě měla ignorovat a že to nedělala schválně a že by byla ráda, aby se náš vztah vrátil tam, kde byl před tím. Řekla jsem jí, jaký to byl víkend a co dělala a připila si s ní na usmíření. Ale z mé strany to bylo jenom kvůli bráchovi, aby byl klid. Do toho se k baru přimotala její matka, se kterou jsem byla nucena se seznámit. Neustále mě tam překvapovalo, že holkám (svým dcerám) říkala, ať jí neříkají mami. Asi má komplex ze svého věku nebo co. Přišla tam za náma i nevlastní švagrová a vlastní švagrová jí hned hrdě hlásila, že jsme se usmířily. Pak jsem se od nevlastní švagrové dozvěděla, že se spolu bavily na záchodě a ona jí řekla, že jí nemá nikdo z nás rád, ani táta s macechou a že jestli se ke mě bude chovat tak jako doposud, tak se to ani nezlepší. Řekla jí i, že si myslí, že cestu k tátovi už si nenajde a ať si svoje intriky nechá ve svojí rodině a netahá je do naší. Ani mě to všechno nepřekvapilo. Řekla jsem jí, že už jsem švagrovou prokoukla, že nemám ráda intriky, nedělám je a nemá ráda lidi, kteří je dělají. A že jsem se s ní "usmířila" jenom proto, že chodí s mým bráchou. Že jí respektuju jako jeho přítelkyni, ale vím, jaká je a proto u mě ona skončila a už nemá šanci. Řekla jsem to asi dost rázně, takže na mě docela koukala, asi mě nikdy takhle neviděla. To se mi poslední dobou stává nějak často.  Nakonec jsem ta ještě zůstala na baru s bráchou a jeho kamarádama a začala jsem se konečně bavit. Domů jsem pak jela se strejdou švagrové, oni to měli stejným směrem, tak mě vzali. Její strejda s přítelkyní jsou taky dobrý případy. Hned, jak jsme vylezli z baru, tak se spolu pohádali, ona mu řekla, že je blbej a docela se k němu chovala dost hnusně. Jsou spolu 7 let a takhle se k sobě prej chovají dost často. Nějak jsem nepochopila, proč spolu jsou.... Pořád razím názor, že budu raději sama než v nespokojeném vztahu.

Včera odpoledne jsme jeli k mámě. Mě od páteční noci šíleně třeštila hlava, ani jsem pak nemohla usnout, takže mi nebylo úplně nejlíp a švagrová se opila tak, že zase zvracela (stejně jako loni), takže taky nebyla v úplně dobrém stavu. Každopádně napětí mezi náma zmizelo, což je fajn. Když jsme přijeli k našim, tak jsme zjistili, že je tam ještě nevlastní ségra s dcerou a že tam budou spát. Super, a jak se tam jako všichni poskládáme? Byla jsem z toho nervózní, protože jsem byla nevyspalá, bylo mi blbě a chtěla jsem se  vyspat. Nakonec jsem spala nahoře v obýváku na zemi.  Ale byla jsem v místnosti sama a pořád to bylo lepší, než spát dole v obýváku s bráchou a švagrovou, kterým při každém pohybu vrzala postel, nebo v pokoji s nevlastní ségrou a její dcerou, které celou noc kašlaly a ještě tam vrčel mrazák. Pak tam ještě dorazil strejda a s tím byla fakt sranda, takže se mi nálada zlepšila.  I tak jsem se ale v jedenáct zvedla a šla jsem spát. Jenže jsem nemohla usnout, protože mě pronásledovala představa, že tam může v noci lést pavouk a že třeba poleze přeze mě. A taky jsem si zvykla usínat u hudby. Tak jsem si pustila do sluchátek hudbu z mobilu a pak se mi podařilo usnout. Stejně jsem ale dneska byla jak praštěná.

Se švagrovou se k sobě teda chováme normálně, ale náš vztah se nikdy nevrátí tam, kde byl. Já se jenom bojím, aby mi zase nezačala psát rozsáhlé maily a nebombardovala mě přes skype nebo icq. V takovém případě budu asi nucena jí ignorovat, takže se zase urazí a bude to všechno nanovo. K bráchovi se celý víkend chovala hnusně, ale rozhodla jsem se do toho nezasahovat. On sám se musí naučit vymezit si ty hranice a nenechat si takové chování líbit. Pokud mu přijde, že se k němu chová normálně, tak je všechno v pořádku. Kdybych něco řekla, tak bych byla zase akorát ta špatná já... s tím už mám svoje zkušenosti. No, docela se mi ulevilo, když mě vyklopili doma a já mám zase klid a nemusím koukat na její ksichty.