Opět musím sedět v práci a vůbec mě to tady nebaví. Nejradši bych se už sbalila a šla domů, jenže nemůžu, mám plno věcí, které musím udělat. Jenže se mi nechce. Jasně, že to udělám, ale snažim se nějak moc nepřetězovat.  A ono je mi opravdu každý den líp a líp. Snad to takhle bude pokračovat a já si konečně také začnu užívat jara jako všichni tady na blogu. Teda pak mi zase začne alergie....

To, že mi teď bylo blbě má jednu velkou výhodu - nemám chuť k jídlu a tím pádem hubnu. Už mi v práci říkají, že je to poznat a že mi to sluší. To jenom potvrzuje, že všechno zlé je k něčemu dobré.  Jenom, abych si to pak udržela...

Jinak mě dneska pobavil kolega... Má zřejmě pocit, že má zatmění mozku stejně jako já a prohlásil, že i divoká lesní včela je proti němu orientovaný jedinec. :-) Tak tohle dneska naprosto přesně vystihuje můj stav.