Dneska ráno jsem zase nemohla spát. Mám pocit, že se mi ty moje pitomý psychický problémy vrátily. Naposled jsem měla takovýhle problémy v létě, byla jsem na neschopence, zvýšili mi antidepresiva a po pár týdnech jsem se z toho dostala. Ale já teď nechci být tak dlouho nemocná. Hlavně nemám kam vypadnout. U mámy se mi být nechce, protože jsou ze mě špatní a neví, jak by mi pomohli. K tátovi taky pořád utíkat nemůžu, připomínalo by mi to tam právě to léto, kdy jsem byla úplně v pr**li. Ale já musím někam utíkat... Před sebou. Nemůžu sama se sebou vydržet. Je to naprosto děsný a já nevím, jak z toho ven. Zvyšovat antidepresiva zase nechci, ale vypadá to, že asi budu příští týden na neschopence. Ale doufám, že to nebude na dýl, než na týden. Ono je těžký tady o takových problémech psát. Většinou to nechápe, kdo to neprožil...

Nicméně neustálé zvyšování antidepresiv to nevyřeší. Musím řešit příčinu a to je teď momentálně práce. Už jsem mluvila s kamarádkou, která schání někoho k nim do firmy, takže jsem odeslala životopis a uvidíme, co se bude dít dál. Sice bych dojížděla téměř přes celou Prahu, ale je tam hodně lidí z minulé práce a jsou fajn, respektujou soukromí, na rozdíl od mých současných kolegů. Další krok je promluvit si se svým současným šéfem, aby věděl, že se s ním fakt nedá pracovat. On se nezmění, to vím, ale měl by takové věci vědět. Až se totiž naskytne jiná práce, tak aby věděl, proč odcházím. A taky by měl mít nějakou zpětnou vazbu.

Teď mi udělala velkou radost kolegyně, která mi nabídla, abych s ní jela do zahradnictví, tak budu mít fajn odpoledne a moc se na to těšim. Koupim si nějakou kytičku, hlínu a budu přesazovat. Jsem neustálý bojovník. Tenhle boj nevzdávám, i když už toho mám někdy plný zuby a nejradši bych se nechala zavřít někam do Bohnic. Psycholožka mi taky říká, že to tak někteří lidi dělají. Prostě se tam nechají zavřít, berou prášky a myslí si, že se něco změní. Pokud ale oni sami nezačnou něco měnit, tak se samo nic nezmění. Já už touhle pitomou poruchou trpím dost dlouho a dost jsem toho změnila. Málem jsem z toho byla venku, ale po státnicích se mi to vrátilo, pak mi bylo zase líp a teď je mi zase blbě. Ale bojuju dál...