Předem se omlouvám za velkou koncentraci sprostých slov, ale opravdu si potřebuju ulevit....

Šéfe, debile,

minulé pondělí jsi mě pozval na kafe s tím, že se mnou potřebuješ něco soukromě probrat. Měla jsem odmítnout, ale vím, že bys stejně otravoval dál. Tam jsme si řekli, že to, co si tam řekneme se nedostane od toho stolu a že to neovlivní náš pracovní vztah. Řekl jsi mi tam, jak mě máš rád a zřejmě jsi čekal, že se Ti vrhnu kolem krku. Jenže já jsem se Ti kolem krku nevrhla a argumentovala jsem tím, že jsi ženatý, máš dítě a jsi můj nadřízený. To Ti nestačilo, takže jsem musela přitvrdit a říct Ti, že mě to prostě nikdy nenapadlo a že to z mojí strany nejiskří. I přes odmítnutí jsi mě otravoval dál, posílal jsi mi smsky, že chceš být se mnou a že mě chceš. Druhý den jsi ještě psal, abych Ti dala šanci a až, když jsem Tě odmítla asi po třetí, jsi mi dal konečně pokoj. Jenže ses začal chovat nesnesitelně. Začal jsi mě ignorovat a pokud ses se mnou bavil, byl jsi arogantní. Takže slib, že to neovlivní náš pracovní vztah jsi moc nedodržel. Je fakt, že i já jsem s tím měla problém, protože jsem se Ti snažila vyhýbat.

V pátek to trochu vygradovalo. Už jsem toho měla plné zuby, takže jsem za Tebou šla a řekla jsem Ti, že jsi mě uvedl do pěkně nepříjemné situace, že se chováš hrozně a že chci přejít do vedlejšího oddělení. Tím jsem se Tě zřejmě opět dotkla a urazila už tak uraženou ješitnost. Nejenom, že ses dál choval arogantně a ignorantsky, ještě jsi mě začal urážet! Kreténe. Jasně, že mě nechceš do vedlejšího oddělení pustit, bojíš se, že bych to všechno vykecala a že by se lidi po firmě dohadovali, proč jsem od Tebe asi přešla do jiného oddělení, co? Oni by mě tam brali všema deseti, protože ve firmě už nějakou dobu pracuju, znam firemní procesy a nemuseli by mě moc zaučovat.

Nechala jsem si to o víkendu projít hlavou, ale ono vlastně ani moc nebylo co. Díky tomu, že jsi mě v pátek několikrát urazil, jsem měla vlastně jasno. Už s Tebou pracovat nechci. Taky jsem Ti to v úterý oznámila - že u Tebe dál pracovat nechci a že jsem se rozhodla přejít do toho druhého oddělení a že už to ví jak šéf toho oddělení, tak generální ředitel. Ano, s tím jsem mluvila v pondělí a řekla jsem mu, že s Tebou mám komunikační problém a nemůžu s Tebou dál pracovat. Na základě toho Ty jsi vlítnul na šéfa druhého oddělení s tím, aby mě nepřetahovali a že jsou v tom osobní důvody, které nechceš rozpitvávat a oni se v tom nemají šťourat???? To je co za píčovinu? Od té doby se chováš jako ještě větší debil. A to jsem si myslela, že už snad není možné. No, u Tebe je zřejmě možné všechno.

Včera sis mě pozval do kanceláře kvůli hrozně důležité věci. Že prej Tě po firmě pomlouvám a pořád si s někým píšu pres skype a icq. Ok, na to si dám pozor. A ani tak bych neřekla, že Tě pomlouvám, oni stejně všichni ví, že jsi idiot. Musím se přiznat, že mě docela pobavilo, když jsi mi řekl, ať si uvědomím, koho pomlouvám. Že prej kdyby nebylo Tebe, který si mě vzal při restrukturalizaci do oddělení, tak už bych tam nepracovala? Hm.... místo bylo ještě v jiném oddělení a když tak bych si holt našla jinou práci, no.... A tak jsem se Tě taky zeptala na pár věcí. Jako třeba jestli hodláš pokračovat v té komunikaci jako doposud - urážet mě? Dělal jsi, že nevíš, o co jde. A když jsem se Tě zeptala, proč šéfovi vedlejšího oddělení říkáš, že v tom, proč mě nepustíš jsou osobní důvody, tak jsi zapíral. Jsi normální lhář! Že prej jsi slyšel, že by mě tam stejně nevzali a že už někoho mají... No, nevím, ale se šéfem vedlejšího oddělení jsem osobně mluvila a vím, že nikoho nemají. Teprve dneska začaly pohovory. Normálně lžeš a vyhrožuješ a myslíš si, že já si z toho sednu na prdel? Asi nesednu. Naopak mě to včera opravdu pobavilo.

Dneska jsi mě opět urazil. Ale stala se jedna věc. Lidi kolem si začali všímat toho, jak se chováš a došlo jim, že se mezi náma něco děje. Můžeš si za to sám. Chováš se totiž jako malý spratek, kterýmu někdo bere hračku a on kolem sebe kope a dělá scény. Jenže ty už jsi dospělý chlap, tak by ses podle toho měl sakra chovat! Taky se stalo to, že si toho všimnul náš finanční kontroler, který je kamarád majitele firmy a má ve firmě hodně dobré postavení. A víš co? Já jsem ani nic moc nemusela říkat a on sám přišel na to, co se stalo a je na Tebe pěkně nasranej. Sice jsem mu řekla, aby to nikde neříkal, ale nevím, jestli mu v tom můžu věřit.

Nicméně budu bojovat. V pondělí se sejdu s generálním ředitelem a hezky si sepíšu, co mu řeknu. Dostal jsi mě opravdu do výborné situace a to jenom proto, že neumíš udržet ptáka v kalhotách??? Víš, že se tomu říká sexuální obtěžování? Já jsem se k tomu dostala úplně nevinně. Nikdy jsem Tě nijak neprovokovala, nenosila vyzývavé oblečení a na Tvé narážky z poslední doby jsem nereagovala. Inteligentnímu člověku by došlo, že asi nemám zájem. Tobě ale ne. Prostě ses spletl. A teď si asi myslíš, že si Tvé urážky nechám líbit a že mě tím vyštípeš z firmy a já hezky sklapnu podpadky, v klidu dám výpověď a odejdu sama, abys mi nemusel dávat odstupné??? A to jsi mi ještě minulý týden tvrdil, jak jsem pro Tebe klíčový člověk a že mě ani nesmí napadnout dát výpověď. No, napadlo mě to a už mám i pracovní nabídku... Ono to tak nakonec stejně asi dopadne - ty budeš dělat scény, šéf druhého oddělení bude chtít mít klid, tak si radši vybere nějakou novou holku a generální ředitel se do toho nebude chtít moc míchat a rozhodně nebude nic rozhodovat... on raději zůstává neutrální ve všech situacích. 

V tom případě ale nečekej, že budu mlčet. Pokud bude náš finanční kontroler opravdu mlčet, tak v případě, že budu odcházet mu řeknu, aby to všechno hezky v klidu řekl majiteli... A Ty budeš mít problém.... Nehledě na to, že mám stále uložené ty smsky od Tebe a mazat je nehodlám. A ještě se vrátí z dovolené kolega, kterému jsi to všechno hezky řekl sám. Víš, on ten kolega je na mé straně a než odjel, tak Ti řekl, že mě jen tak nepustí....

Na jednu stranu mám strach, protože nevím, jak se to všechno vyvine a bojím se, že se to všechno hezky může obrátit proti mě. Na druhou stranu jsem na Tebe nevěřitelně nasraná. Fakt nechápu, co si o sobě vlastně myslíš?

Ufff, ulevilo se mi, ale je mi jasné, že zítra mě čeká zase nějaký vtipný urážlivý mail... nebo že by rovnou kobereček ve Tvé kanceláři, co zase všechno dělám špatně (taky by sis v té hlavě měl srovnat, jestli jsi vlastně s mojí prací spokojený - doteď jsi mě nechtěl pustit a najednou je všechno blbě...)????

Naštěstí je pátek a o víkendu si zase hezky odpočinu a promyslím si další postup. Ty můžeš udělat to samé....

Nakonec tam ani tak moc sprostých slov není...