No, tak jsem zase celý víkend ležela, protože mě bolí průdušky. Už mě to nebaví tohle, fakt neee! Ale! Teď už se má jenom oteplovat a koukala jsem se, že v pondělí má být až 19 stupňů! Fakt se na to těšim jak blázen. O víkendu pojedu k tátovi a snad bude svítit sluníčko a už budeme moct sedět venku.

Na zítřek mám objednaného hodinového manžela, tak jsem na to zvědavá.   V pondělí jsem si koupila v Ikee zrcadlo a botník a potřebuju to přivrtat. On by mi to přivrtal brácha, ale problém je v tom, že zrcadlo váží asi 11 kg a on neměl správné hmožděnky a i s otčímem a mámou jsme se shodli na tom, že bude lepší, když to udělá někdo, kdo to fakt umí. Brácha je sice docela šikovnej, ale po tom, co mi vyměnil vložku v zámku tak, že už jsem se nedostala domů a musela jsem čekat na zámečníka, budu radši, když nebudu muset trnout, jestli mi to zrcadlo náhodou nespadne.  Otčím je absolutně manuálně nezručnej, pro toho je problém i prasklá žárovka, takže to riskovat nechci a táta by se musel dokopat a přijet. Vzhledem k tomu, že jsem mu volala minulé pondělí a on mi řekl, že mi za chvilku zavolá zpátky a od té doby se neozval, tak nějak nemám chuť mu volat. Krom toho, teď už bude hezky, tak se jim nebude chtít s macechou jezdit do Prahy. Připomnělo mi to, když jsem byla malá a bylo těsně po rozvodu. Táta mi vždycky slíbil, že mi za chvilku zavolá a už se neozval. A já čekala jak malá trubka. Teď už jsem naštěstí dospělá a nečekám. A taky vím, že od táty pomoc čekat nemůžu. Takže prostě přijde hodinový manžel. 

Taky potřebuju reklamovat pračku. Přivezli mi jí nějakou nakřáplou a já jsem souhlasila s tím, že když mi dají slevu, tak si jí nechám. Jenže teď z ní začaly padat šrouby a já se bojím, že se brzo rozpadne. 

Sousedka dole, to je kapitola sama pro sebe. Zřejmě je absolutně tupá, jinak si to neumím vysvětlit. Před 3 týdnama se nastěhovala a hned uspořádala párty. Od sousedů jsem se dozvěděla, že na ní někdo dokonce zavolal i policii. Já jsem volala jenom majitelce baráku, takže dostala vynadáno. Týden byl klid, ale minulý víkend tam zase měla návštěvu ve čt, pá i sobotu a řvali tam i po půlnoci. Sice už tam nehrála hlasitá hudba, ale jinak je bylo slyšet docela dost. Vzhledem k tomu, že jsem si stěžovala jenom já, tak jsem zašla za lidma, kteří bydlí ještě pod ní a ti jsou z ní taky docela nešťastní. Taky tam na ní zvoní, aby se ztišila. Tak si tak řikám, co to je za člověka, když na něj sousedi zvoní, aby se ztišila a ona stejně pořád pokračuje? No, takže jsem si koupila špunty do uší a ve čt, když tam opět měla návštěvu, jsem neslyšela nic. Ale jestli se to bude opakovat pořád, tak se to asi bude muset nějak řešit, tohle přece nejde... Vzhledem k tomu, že mám kolem sebe rušno v práci, bych opravdu ocenila klid aspoň doma.

Jinak je všechno fajn. Mám chuť si tak nějak pročistit život i sebe. Začít pít nějaký čaj na pročištění, začít se hýbat (minulý týden jsem byla na pilates a od té doby mě bolí průdušky ) a taky ze svého života odstranit lidi, které už kolem sebe mít nechci. Je to třeba jedna moje kamarádka, se kterou se znám už od dětství a ta je tak strašně negativní, že už nemůžu. Snažila jsem se jí pomoct a vysvětlit jí, že se nemá zase tak špatně, jak si myslí, jenže je to ztráta energie. Bohužel není v mém okolí jediná. No, i když s takovýma lidma hodně omezím kontakt, tak snad úplně sama nezůstanu. Věřím tomu, že tak udělám místo jiným, optimističtějším, kteří mi nebudou energii brát, ale naopak dávat.