Dneska je slunovrat. A právě zapadá sluníčko. A pokud teď někdo stojí na Křížovnickém náměstí v Praze, tak vidí, že to sluníčko zadapá do hrobky na Pražském Hradě, kde leží ostatky sv. Víta. A já to nevidím, protože celý den nesvítilo sluníčko, tak jsem jela domů. A najednou to sluníčko svítí. No, vidět to snad bude i zítra a pozítří...

Musím se přiznat, že Prahu fakt miluju a nedokážu si představit, že bych bydlela někde jinde. Ale to už asi víte.

A dneska to tady v Praze fakt žije! Je tady festival United Islands a taky Dyzajn market. United Islands mě moc nezajímají, nehraje tam nikdo, kdo by se mi líbil. Ale vypravila jsem se na Dyzajn market. Tentokrát jsem toho ani moc neutratila, protože už všechny ty firmy a firmičky znám a to, co jsem opravdu chtěla, jsem si už pořídila. Přesto jsem si ale koupila novou tašku a tričko. A ještě tričko pro synovce. Námořnické a určitě mu bude strašně slušet. 

Tohle je moje:

 A tohle je pro prcka: 

Chtěla jsem si koupit tuhle tašku:

Ale nakonec zvítězila tahle:

Rozbila se mi taška, kterou tahám o víkendech. Říkala jsem si, že si jí nechám opravit, ale když jsem zahlídla tyhle tašky, tak jsem si řekla, že jí vyhodím a koupím si novou. Vejde se tam foťák, peněženka, pití... prostě všechno, co na výlety potřebuju. A kožená kabelka, kterou nosím do práce, se mi na výlety tahat nechce. Tu si teda opravdu musím nechat opravit. Rozpáral se mi vnitřek. A to byla tak drahá!

Vzala jsem si s sebou taky poukázky do Pietra Filipi, které jsem dostala od mámy k Vánocům a když už jsem tam kousek byla, tak jsem se tam taky skočila podívat. A byla jsem tam asi hodinu a půl. A tolik šatů, kolik jsem si tam dneska vyzkoušela, jsem si snad nevyzkoušela za celý život! A už vím, proč nenosím šaty. Protože se prostě do žádných nevejdu! Doma jich sice pár mám, ale to byla spíš výjimka, že mi byly. Prostě mi nejsou přes prsa. A když už mi přes prsa jsou, tak mi jsou zase velké všude jinde a ještě dlouhé. Paní prodavačka mi tam nanosila asi tak milion šatů. Až přinesla jedny pouzdrové, které mi fakt sedly. Akorát byly žluté a já nemám žlutou ráda. A taky k ní nemám co nosit. A taky stály 4.5 tisíce. Ale slušely mi. Jedny jsem si ale přece jenom vybrala. Paní prodavačka dokonce povolala švadlenu, která mi doporučila, abych si vzala šaty ještě větší velikosti a nakonec mi je zúží a zkrátí, takže mi je vlastně celé přešije na míru.  Ty šaty byly teda o polovinu levnější. Ještě jsem si tam vybrala super volný svetr s krátkým rukávem. U pokladny mi za něj ale naúčtovali 1.990,- místo 995,-, které byly na cenovce, takže jsem se začala bránit. Omluvili se mi, že je to jejich chyba a že teda ten svetr fakt stojí těch 1.990,-, takže si ho mám buď vzít za tuhle cenu a nebo si ho nebrat. Tak jsem si ho nakonec nevzala. Radši ty peníze utratím v Itálii.

Usoudila jsem, že bych měla zhubnout, tak jsem si dala bohatou večeři a tu završím zmrzlinou Haagen-Dazs, kterou jsem si dneska koupila za odměnu.  No, ale musím říct, že když mi k těm šatům, které jsem si nakonec koupila, přinesli lodičky na jehlách a viděla jsem se v zrcadle, tak jsem si říkala, že mám fakt pěkný nohy! A vlastně taky vlasy a taky... kašlu na hubnutí, vypadám dobře. A hlavně mám tak ráda dobrý jídlo!

A taky jsem vám tady už dlouho nenapsala, že naprosto zbožnuju svůj byt. Teda spíš byt, ve kterém bydlím, protože můj bohužel není. Je to tady fakt hezký. Výhled do stromů a na hezký kostelík na druhé straně údolí, který je večer hezky osvětlený. A taky jsem si to tady hezky zařídila a cítím se tu hezky. Hmmm.  Takže se teď půjdu vykoupat do svojí hezké koupelny a pak si povlíknu svojí hezkou postel/gauč vypraným a hezkým povlečením a pustím si něco hezkého na dobrou noc.  A budu doufat, že se mi bude zdát něco hezkého. Ale to asi nevyjde, protože se mi poslední půl rok nebo možná už i dýl zdají naprostý hrůzy. 

Jo, a těhotná kolegyně, kterou jsem před 14 dny fotila, je z fotek naprosto unešená a většinu si chce nechat vytisknout! A zrovna ona je takový typ, který všechno kritizuje a je se vším nespokojená. Proto jsem se toho tak bála. Takže o to větší teď mám radost.  Každou chvíli by měla porodit, tak jim pak třeba budu fotit i prcka.