Nějak mě poslední dobou nebaví psát. Ale zítra odlítám, tak jsem si říkala, že se s váma podělím o to, co se děje.
Zítra v poledne letím za kamarádkou do Milána a už se těším. Taky jsem z toho nervózní a vůbec nechápu proč, když už to tam znám a vím naprosto přesně do čeho jedu. Možná to letadlo mě trochu znervózňuje, no. Ale to asi neovlivním. Buď tam a zpátky doletím nebo ne. Samozřejmě na mě teď vlezl nějaký bacil, takže jsem si včera říkala, jestli vůbec odletím. Dneska je to ale mnohem lepší, takže snad ano.
O víkendu jsem byla na festivalu Rock for Churchill. Už dlouho jsem na žádném festivalu nebyla a asi zase dlouho na žádný nepojedu. Odpoledne to tam bylo fajn, svítilo sluníčko, tak jsme si tam s kamarádkou sedly, daly pití a byla to docela pohoda. Ale po nějaké době mi začalo lést na nervy, že tam všichni kouřili. Já vím, že to prostě k festivalům patří, ale tam fakt kouřili všichni a nejenom cigarety. V neděli ráno jsem se pak vzbudila a cítila jsem se, jak kdybych kouřila já sama. A bylo mi celý den pěkně blbě. Líbily se mi tam jenom 2 kapely. Když hrál někdo, kdo se nám zrovna moc nelíbil, tak jsme šly do stanu, kde byla DJ stage. Hned na začátku se tam na mě přilepil opilej chlápek. Škoda, že byl opilej, byl docela k světu. A evidentně si nevšiml žádnýho nápisu na mym čele. Nebo byl tak opilej, že ho měl rozmazaný.
Nejvíc jsem se těšila na Parov Stelar Band, kteří začali hrát až v jednu ráno. Byli super, ale já už jsem byla nějaká otrávená, takže jsem si to moc neužila. Normálně když jsem na nějakém koncertě, který si fakt užiju, tak tu hudbu pak poslouchám pořád a jsem úplně nabitá a šťastná, ale teď vůbec. Takže asi tak. Asi jsem už na festivaly moc stará. Naštěstí jsme se ještě v noci vracely domu. Nedokážu si představit, že bysme tam spali ve stanu, byl tam kousek kravín, takže když náhodou kolem nikdo nekouřil, tak zavál větřík od kravína. To bych opravdu nechtěla čuchat až do rána.
Příští víkend by měl konečně přijet ten španěl. Pořád ještě si píšeme. Měl přijet minulý víkend, ale usoudil, že by naše setkání proběhlo moc narychlo, protože on by přijel v pátek až nekdy pozdě večer, ještě by hledal hotel atd. a já jsem pak jela v sobotu na ten festival a on by si chtěl Prahu projít se mnou a ne jít jenom v pátek na rychlý pivo, takže přijede až příští víkend. To mám víc času. Akorát mě teda v pátek čeká zase electroswing ve Stromovce, tak doufám, že nebudu v sobotu moc unavená, no. Jsem na něj fakt hodně zvědavá, je to asi nejnormálnější člověk, kterého jsem na seznamce potkala. Až si říkám, jestli to není nějaký podezřelý. Zajistil si hotel, necpe se mi domů, ještě pořád mi nepřestal psát (u většiny ostatních to tak nějak vyšumí, když se s nima odmítnu setkat hned), nemá blbý narážky, je chytrej a vtipnej a máme dost podobných názorů. A na fotkách vypadá sympaticky. Není to divný? Ten mi určitě nebude při osobnim setkání vůbec sympatickej nebo má v Norimberku přítelkyni nebo tam bude ještě něco jiného. No, uvidíme, až se uvidí.