Tak tu máme další rok. Nevím, jak Vám, ale mě přijde, že to strašně letí a za chvíli budeme všichni starý a ..... No, nic. Optimistický úvod máme za sebou, tak teď k něčemu lepšímu.

Kdysi jsem našla nějaký článek o čarách na dlaních a vyšlo mi z toho, že druhá polovina mého života bude šťastná. Podle všeho už jsem do druhé poloviny života vstoupila, protože jsem opravdu spokojená. Ve středu jsem nastoupila do nové práce a vypadá to, že to tam bude dobrý. Akorát teda teď ze začátku asi nebudu mít moc práce. Teď mám před sebou hromadu školení v angličtině, ze kterých mi asi brzo exploduje hlava, takže to moc neřeším. Kolegové jsou moc fajn a je tam neskutečný ticho, na které si asi budu muset zvykat. Ve čtvrtek jsem měla call se svojí novou šéfkou, kterou budeme mít od února a z toho mám teda trochu obavy, protože je to velmi ambiciózní Polka, která mi už při našem prvním kontaktu lezla na nervy. No, tak uvidíme. Krom toho pracuju s kamarádkou, z toho jsem měla radost, ale ona si teď našla chlapa, takže pro ní teď existuje jenom on. Mě tohle hrozně leze na nervy, já sama jsem taková nikdy nebyla. Přece to, že si najdu chlapa, neznamená, že se vykašlu na celé okolí a budu se stýkat jenom s ním, ne? Každopádně, ať dělá jak myslí, ale ať za mnou pak neleze a nefňuká, až se jim to po...

Do nového roku jsem vstoupila s DJem, který ani nechtěl jít nikam pařit a mě se taky nechtělo, tak jsme koukali doma na filmy a v půlnoci jsme si akorát připili. Přes svátky jsme spolu strávili 9 dní v kuse a bylo to pořád moc fajn. Vůbec se mi od něj nechtělo zase k sobě domů. Ale tak na tenhle rok máme v plánu sestěhování. Buď budeme rekonstruovat jeho byt a já se nastěhuju tam nebo on svůj byt prodá a koupíme si něco většího. Líbilo by se nám něco s terasou, kde bychom mohli grilovat. Musím fakt přiznat, že jsem v tom vztahu úplně spokojená. Jsou sice chvíle, kdy mě neskutečně vytáčí, ale to bych řekla, že je normální. On je první chlap, kterému opravdu naprosto důvěřuju, který mi dává pocit jistoty, o kterého se můžu opřít a ze kterého cítím, že mě má fakt rád a chce se mnou být. Je to neskutečně krásný pocit. Hrozně bych si přála, aby to vydrželo, ale člověk nikdy neví, co ho může potkat.

Vánoce jsme nakonec přežili docela dobře. Před Štědrým dnem jsem si byla sednout s mámou a bráchou a předali jsme si dárky. Pak jsme vyrazili s DJem k jeho mamce, kde jsme byli 4 dny. Na můj vkus to bylo až moc, i DJ říkal, že už se teší domů. Ona je jeho mamka hrozně fajn, ale taky tak trochu generálka a všechno organizuje. Už přesně ví, jak si máme zařídit a předělat jeho byt a je schopná o tom mluvit hodiny. Naštěstí DJ si do věcí moc kecat nenechá. 25. jsme jeli s jeho bráchou k jeho tátovi. To byl teda opravdu zážitek. To jsou tak strašně povrchní lidi, že se mi z toho chtělo brečet. Otec s manželkou se baví akorát s bráchou a jeho přítelem o tom, kde na jaké dovolené byli, kolik kde co kolik stálo a kam by měli ještě jet. DJe ani mě se nikdo ani nezeptá, jak se máme. Jeho otec zřejmě ani neví, že už má DJ několik měsíců práci. Prostě nejsme milionáři. Myslím, že tahle část jeho rodiny je ze mě trochu rozpačitá, protože přede mnou můžou vysokýma částkama házet a machrovat jak chtějí, mě je to u prdele. DJ sice není milionář, ale má narozdíl od nich všech charakter a to je pro mě mnohem víc. Krom toho jsem schopná se sama o sebe postarat, na rozdíl od všech ženských které tam byly s náma. Maželka otce je zlatokopka, která dokázala jenom to, že ulovila milionáře. Teď si o sobě myslí, že je Bůh ví co a chová se jak kráva. Byly tam ještě její dvě dcery. Ta jedna má sice přes 30 let a dvě dcery (které jsou naprosto nevychované a neumí ani pozdravit) a žije z peněz otce, protože není schopná se o sebe postarat sama. Druhá měla štěstí a našla si taky pracháče, takže žije z jeho peněz. No, a pak jsem tam já, která si vydělá dost na to, aby si zaplatila a zařídila byt a ještě jí zbylo na hezké oblečení a dovolenou. Když se srovnám s takovýma lidma, tak mám ze sebe dobrý pocit a jsem na sebe hrdá.

Bohužel otec DJe dost poznamenal. On si to teda nechce přiznat a tvrdí, že už si jeho chování nepřipouští, ale je zajímavý, že mu bylo celý den blbě od žaludku. Podle mě to bylo psychosomatické, podle něj to bylo tím, že snědl moc mandlí. Měl by se od něj odpoutat. Takového kreténa, který ho jenom shazuje nebo ignoruje, protože nemá dost peněz, ve svém životě nepotřebuje. Podle jeho otce je totiž kretén, pokud není v Praze schopný vydělat aspoň 70tis čistého měsíčně. Fakt jsou to hovada a já se s nima fakt stýkat nechci.

No, a pak jsme byli po Vánocích o víkendu u táty a i když jsme z toho měla původně celkem obavy, tak to nakonec bylo hrozně fajn a bylo z nich cítit, jak jsou rádi, že jsme dorazili a udělali si na ně čas.

Takže za mě spokojenost. Ať se Vám v roce 2019 taky daří dobře, jste zdraví a máte se fajn!