Tak přicházím po měsíci s dalšíma novinkama.
Ve čtvrtek jsem byla v RS centru. Doktorka mi ukázala nález z magnetické rezonance ze září a poslala mě na kontrolní magnetickou rezonanci, aby se zjistilo, jak to vypadá teď po kortikoidech a jestli nemá tendenci se to šířit někde dál. Jdu tam v lednu a až budou výsledky, tak mi nejspíš nasadí biologickou léčbu. Do té doby mám pořád brát kortikoidy, ale už jenom minimální dávku obden. Paní doktorka byla strašně milá a hodně mě uklidnila. Vím, že to nejhorší mám za sebou, ale stejně mám celkem z té biologické léčby obavy. I když mám známou, která má ten samý lék a snáší ho perfektně. Dostala jsem na výběr ze dvou léků - jeden se píchá jednou za 14 dní, ale má to nežádoucí účinky v podobě chřipkových příznaků. Druhý se píchá 3x týdně, ale prý moc nežádoucích příznaků nemá. Tak jsem si předběžně vybrala ten druhý.
Jinak už mi začíná být celkově líp, naštěstí. Nohy už mě skoro vůbec nezlobí a dokonce i s únavou to začíná být lepší. Snažím se teda i změnit jídelníček, i když teď před Vánocema to moc nelámu přes koleno. Taky se snažím zapracovat na sobě a na svém vztahu k sobě. Musím se začít mít konečně ráda, naučit se říkat ne, dávat sebe na první místo. To bude asi to nejtěžší.
Co se chlapů týče, tak tam došlo k zajímavému vývoji. S DJem jsem to už úplně ukončila. Je to na jednu stranu úleva, na druhou stranu je mi fakt smutno. Přece jenom jsme spolu byli 3,5 roku a to nejde jen tak zahodit. Budu potřebovat čas, abych to vstřebala a přenesla se přes to. A zvykla si, že jsem zase sama.
Ovšem největší překvapení je pro mě kolega. Ten se tenhle týden začal z ničeho nic chovat odtažitě a od čtvrtka nejsme v kontaktu vůbec. Včera mi ani nepopřál k svátku. Hlavně, že já jsem na jeho svátek a narozeniny stála nastoupená s čokoládou, kterou má rád a ještě jsem mu nazpívala a poslala písničku. Jsem zase tam, kde vždycky. Zase jsem já ta, která do toho dává víc. A on je zase ten, kdo má tendence mě shazovat. Nechci tohle opakovat. Hlavně jsem si i všimla, že on pořád něco řeší. Když u mě byl podruhé, tak měl druhý den průjem. Když u mě byl potřetí, tak pak týden řešil, že se vůbec nevyspal. Když u mě byl počtvrté, tak měl druhý den zase průjem a z toho se postupně vyklubala střevní viróza. A od té doby je odtažitý. Přestal s náma i chodit na obědy. Mám fakt pocit, že se mi vyhybá. Nemám tohle ráda. Kdyby mi raději narovinu řekl, co mu vadí nebo že to chce ukončit. Místo toho mi sice ve středu napsal, že bychom mohli příští týden na vánoční trhy, ale od té doby nic. Nemyslím si, že někam půjdeme. A hlavně ani nevím, jestli ještě chci. Nesnáším tohle chování a hlavně pocit, že vůbec nevím, na čem jsem. Měla jsem toho dost ve vztahu s DJem. Poslední dobou před rozchodem jsem se nařešila dost věcí a bylo to celkem dost náročný. Poslední, co se mi teď chce, je řešit dalšího chlapa. Jestli je kvůli něčemu uražený nebo jestli dosáhnul svého a teď to chce skončit a neví jak. Mám ráda jednání narovinu. Dost u mě tímhle klesnul a je to pro mě velké zklamání. Přemýšlím, že tomu dám ještě dnešek a pokud se nebude pořád ozývat, tak mu zítra napíšu, ať mi napíše, co se děje. Nechci to úplně řešit v práci. A musím říct, že je hodně nepříjemný teď kolem něj chodit v práci. Asi byl hodně blbý nápad začínat si s kolegou. No, mohla jsem to tušit, přece jenom už nejsem dvacetiletá blbka a nějaké zkušenosti už mám....