Tenhle týden se u mě vystřídaly asi všechny emoce. Nějak to na mě padlo. Do teď jsem to tak nějak zvládala, ale od neděle mi bylo na nic. Buď smutno nebo jsem cítila šílený vztek, někdy jsem byla zase veselá, někdy jenom tak melancholická... Ono to taky souviselo s určitým "měsíčním obdobím". Naštěstí jsem ve středu začala chodit do práce. První dva dny jsem tam ale všechno srovnávala s firmou, kde teď končím a bylo mi z toho fakt na nic. Ono se to přitom vůbec srovnávat nedá, je to úplně jiný obor. A vlastně jsem nikdy neměla ráda první dny v nové práci. Včera už to bylo trochu lepší, protože se vrátila z dovolené moje kamarádka a zároveň šéfová a ještě jsem tam narazila na bývalou kolegyni, takže jsem si aspoň měla, s kým pokecat. A v pondělí tam přijde další bývala kolegyně, která bude sedět proti mě, takže už se tam začínám i těšit. 

Vzteklá jsem ale nebyla jenom kvůli tomu, co se za poslední dobu stalo. Je fakt, že šéfa stále nesnáším a kdybych ho potkala, tak ho asi kopnu do držky. Ale teď to souvisí i s dopravou v Praze. Nějak nedokážu pochopit, kterej debil vymyslel to, že se budou opravovat tramvajové koleje z Anděla do Řep. Chápu, že se to dělalo přes léto a na Anděl jezdila náhradní autobusová doprava, která byla v pohodě. Teď začal školní rok, takže jezdí víc lidí a doprava je následující: autobus jede pár zastávek (aby toho ale nebylo málo, tak tam, kde jezdí autobus, je rozkopaná i silnice.... chápe to někdo???), pak se přestoupí na "navazující tramvaj", což v praxi vypadá asi tak, že přijedou 3 narvané autobusy a tramvaj nikde. Když už laskavě přijede, tak se do ní samozřejmě všichni nenarvou... Já pak musím o pár zastávek dál přestupovat na tramvaj, která jede na metro C. Ta tramvaj mi ale mezitím ujede, protože předchozí tramvaj si dala načas... Včera jsem to vyřešila tak, že jsem nejela na Anděl, ale jela jsem jiným autobusem na Stodůlky a pak jsem jela už jenom metrem. Taky jsem byla v práci mnohem dřív. No, vysvětlí mi někdo, jak tohle mohl někdo na začátku školního roku vymyslet???? A jak já mám zachovat klid a chladnou hlavu???

Nejvíc věcí se stalo asi ve čtvrtek a v pátek. Ve čtvrtek jsem se cítila úplně nejhůř a po příjezdu z práce jsem měla chuť se zahrabat doma a už nikam nechodit. Jenže jsem měla domluvenou večeři s bývalou kolegyní, kolegou a jeho kamarádem. Tak jsem si řekla, že půjdu, aspoň se najím a pak můžu jít kdykoli domů. Byl z toho nakonec moc fajn večer. Kolegyni se kolegův kamarád asi líbil, tak se ho pořád na něco vyptávala a bylo na ní vidět, že se fakt hodně snaží seznámit. Je fakt, že ten kluk není vůbec špatnej. Vypadá hodně dobře, chodí pěkně oblíkanej, je chytrej, je s ním sranda... akorát je malej.  Což ode mě sedí - měřím asi 160 cm. Ale mám ráda vysoký chlapi. U něj bych to ale možná i překousla.  No, a jak to dopadlo? Včera mi psal bývalý kolega, že je jeho kamarád nadšenej a že mluvil jenom o mě, jak jsem příjemná a zábavná... Ono na chlapi asi fakt funguje to, že když se holka nesnaží a zaujme neutrální postoj, tak je zaujme víc než ta, která se strašně snaží. Na dnešek jsme naplánovali další akci - jdeme na bowling a potom do kina, tak jsem na to zvědavá.

Jak jsem psala, tak včera už to bylo v práci mnohem lepší. Ale přišel mi mail od koleně z HR, že budu mít připravené reference až k 31.10. a budou podepsané šéfem. Původně jsem s ní byla domluvená, že mi je napíše ona a pošle mi je. Nevím, proč on se do toho zamotal. Takže reference asi budou strašné, předpokládam, že to je jeden z jeho způsobů, jak se mi mstít. Má to ale blbý, chlapec. Já ty reference teď nebudu  vůbec potřebovat, protože už se domlouvá můj nástup od 1.11. na plný úvazek a jelikož je moje šéfová kamarádka a zároveň bývalá kolegyně, tak stačí, když mě doporučí ona. Což udělala. Takže jeho msta zase trochu mine cíl. Nejradši bych si tam pro ty reference došla a pokud budou špatné, tak je roztrhala přímo před ním a vysmála se mu do ksichtu. Ale zachovám klid a nechám si to poslat poštou nebo je roztrhám jenom před holkama na HR.  Mimochodem jsem i mluvila s kolegou a dozvěděla jsem se, že šéf pořád přemýšlí o soudu a ptal se ho, co by u něj řekl. Kolega mu prý řekl, že by řekl, co ví. Pravdu. To znamená, že by se postavil proti němu. Uvidíme, jak s tím teda šéf naloží a jestli do toho půjde i tak. Když jsem viděla, že mi přišel ten mail od kolegyně z HR a že šéf byl na kopii (což znamená, že teď má můj soukromý mail), tak se mi udělalo zase trochu špatně. Rozhodilo mě to. Pokaždý, když se něco dozvím nebo když mě někdo z nich kontaktuje, tak mě to rozhodí. To bohužel bude asi ještě nějakou dobu trvat, no. 

Abych se uklidnila, tak jsem vyrazila nakupovat na Chodov a trochu se tam rozjela. Koupila jsem si džíny, kalhoty do práce, tenisky a kabelku. Nechala jsem tam majlant. A jelikož se takhle poslední dobou uklidňuju docela často, tak to včera bylo naposled. Boty jsou sice super, ale musím je nějak prošlápnout, šla jsem v nich dneska jenom kousek a mám úplně sedřené paty. No, jsou kožené, tak by to mělo jít. Jinak mám z těch věcí hroznou radost, takže dneska večer budu machrovat v nových džínách a s novou kabelkou.  A ještě musím vymyslet, co k tomu....