2. 03 2013 | 07.21
Letošní advent je poněkud zvláštní. Po valících se událostech letošního roku v podstatě
nenastal čas očekávání, ale čas pauzy. Samozřejmě, že se běh událostí znovu roztočí,
a dá-li Bůh budou to události přinášející naději. Příliš dlouho jsme si nodpovědně zahrávali
s budoucností, tak ji snad konečně začneme, třeba i neradi ,respektovat. Někdy se stává,
že to co považujeme za provizorní řešení je tím nejlepším co nás mohlo potkat. Tento pohled
nepochází ani tak z osobních pocitů ale z obecně společenského pohybu. Naše svoboda vůle
je individuálně limitovaná naši silou, našim zdravím i důsledky našich rozhodnutí. V širším
společenském měřítku tomu není jinak. Řekl bych, že následujících přibližně sto dní, chybějících
k probuzení jara podrží šeď a únavu, která se rozprostřela nad krajinou. To co bude následovat
bude možná ještě hektičtější než čím se prezentoval letošní rok. Třeba budeme ale i příjemně
překvapeni.
( Petr Musílek)