12. 02 2013 | 13.55

Dnešní chladné ráno jsme se vydali nakupovat do Terna. Je to od
nás dost daleko, ale byly doby, kdy tam manžel chodil nakupovat
několikrát týdně. Ale jak ubíhá čas, volíme raději bližší obchody.
Jenže třeba bude příští dny pršet a to se potom špatně v blátě
šlape. Vzali jsme to přes podchod Pionýrská, zezadu kolem někdejší
Knihovny Antonína Šprince přes parčík na Hraniční. Jenže tam na
lavičce seděli dva bezdomovci, kteří zřejmě ocelové lanko upevnili
cca 5 cm nad zemí a ohromně se bavili, když jsme o něj zakopli.
Naštěstí jsme nespadli, ale nazpět už jsme pak zvolili jinou cestu.
Po Hraniční jsme šli k zebře přes koleje, kde je semafor pro
rychlonožky, poblíž Pivnice Zubr (Čajkovského 17). To se
rozsvítí zelená a uděláte tři, čtyři kroky a hned naskočí červená.
Poté jsme šli kolem nové firmy Grundfos ( Čajkovského 21), kde
vyrábí, prodávají a opravují čerpadla. Okolí firmy je velice pěkné.
Fontána se stromečky a kol kolem anglický trávníček, radost
pohledět. Na konci zeleného pozemku je opět přechod přes
silnici a dostanete se do prodejny Jednota s názvem TERNO.
Nejen, že tam byla porcovaná melta o pětikorunu levnější než
v Albertu, ale taky jsme tam sehnali Dia meruňkový džem, pro
který manžel musí chodit až do Billy na Hynaisovu ulici a ne vždy
je úspěšný. Po nákupu jsme se vydali zpět jinudy.
(Nová výstavba na Horním Lánu)
♣
Kolem někdejšího
Domu osvěty na Čajkovského, což je nyní doslova ruina a myslím, že
je tam charita. Potom jsme šli kolem gymnázia, kde studuje naše vnučka
až nakonec ulice, pak Vojanovou a zpět po Brněnské k podchodu
Pionýrská, odkud jsme se dostali domů z kopečka velice rychle.
Pěkně jsme si zašli, ale krokové variace byly početné. Ušli jsme
10 000 kroků.