Vše začíná středou. Ať už proto, že moje paměť dál již nejspíš nevyplivne přesnou vzpomínku nebo proto, že mi začla potřebná dovolená. Z původního
plánu, že za Niki na chatu přijedu ve středu večer a ve čt večer pojedem ku Prahe moc nezbylo a tak i původne zamýšlený pracovní pátek skončil narychlo
zařízenou dovolenou :-) Ale zpět. Středa večer, motám se autem z centra, co na to říct, děs běs. Nudu v autě kompenzuju hlasitou hudbou a hýbáním se
do rytmu, což neshledalo mnoho pochopení od okolních řidičů či kolemjdoucích. No jo, jenže mě stání v koloně opravdu nebaví. Po 45minutovém vymotávání se z
Prahy konečně najíždím na dálnici, už jsem myslel, že se počůrám :)  Paradox je, že větší kus trasy, asi 90 dálničních km zvládám ješte rychleji
než poloviční porci po Praze. Po příjezdu dostávám okamžite do ruky pivo, kdežto záměr aktu mi byl vysvětlen až pozdeji, prý abych prežil babicku. A přitom jsou všichni tak v pohodě :)

Čtvrtek je ve znamení výběru aktivity, dopoledne utáháme psy na asi 6km procházce, pak se snažíme dát do kupy Niki nového mazlíčka Hondu CBR 125ccm, kterého
předchozí majitel poslal kamsi a povedlo se mu hezky ohnout obě přední vidle. Narovnání vidlí není zas taková sranda a i přes lehký úspech to přenecháváme
kvalifikovanějším :) Večer prijíždí Niki brácha s přítelkyní, tak máme další parťáky. Vyrážíme na jídlo do Přelouče. I přes příjemný výber si Niki objednává smažák s hranolkama:)

Pátek je příjemný den, člověk se celý život něco učí a já poprvé řídím čtyřkolku. Je to pracovní dacan Polaris Sportsman 500ccm a když jsme se spolu sžili, moc hezky poslouchal. Na druhé, odpolední vyjíždce se ve mě plaší hormony a dokonce zajíždím zběsilou jízdu do lesa mezi stromy, kde mě zastavil až
velmi stísněný prostor :) V podvečer podnikáme motovyjíždku, Niki na své 85ccm krosce, rodičové na 250ccm krosce a me bylo svěřeno malé enduro 125ccm
Honda XLR. V ten den jsem neměl možnost porovnávat s kroskou, ale na to, že nejsem  terénista, jsem se držel :) Krosku jsem si vyžádal až další den, abych mohl
porovnat a je to teda ouplne něco jiného. Měl jsem dokonce i doprovod, což ve me ze zacátku vzbudilo pocit, že mě chtejí někde sbírat. "Vemem to tu
kousek po asfaltu, tak dávej bacha, ta kroska tam dost plave". Posléze mi bylo řečeno, že jsem jezdec rovinkář, v terénu hrozný respekt, ale jakmile jsem
vjel na asfalt, už jsem byl zas ve svém. Páteční večer ješte jedeme bowlit do Semtína. Zvířecí sobota, aneb návšteva Safari ve Dvoře Králové, co víc dodat :)
V sobotu večer se přesouváme k nám do LTM, neb jsem tam už hezkých pár dní nebyl. No a dny utíkají, do práce ani školy se nám nechtělo, ješte že další vwíkend
už je před námi, my bereme kola a jedeme zase na chatu. Snad i to počasí dovolí.

Pro zájemce FOTOGALERIE.