Hřebec se vzpíná na laně času
Obzor se rdí a nad úsvitem se blýská
Já kradu vzpomínky ze skrýší tvých vlasů
Snažím se nemyslet na rána blízká

Když cvrčci broukají tajemství stromům
My ukriti ve slámě... Ukryti v době
Když tráva choulí se, bojí se hromů...
A my jen mlčíme...Ztraceni v sobě

Znám všechny záhyby barev tvých očí
Dokážu zatančit zvuky tvých kroků
Hledím-li na Tebe svět se mi točí
O Tobě sním já už tisíce roků

I tucet eónů, bdít nad tvou tváří
Vnímám jak okamžik, okamžik štěstí
Kolem nás temnota, tvá slova září
"Vzdálenost lásce cestu neklestí"