Tak jsem si brouzdala po netu a hledala fotky koníků z Krkonoš u kterých jsem strávila několik po sobě jdoucích prázdnin...a docela se mi zastesklo.Po těch obrovských kopytech obalených hustými rousy cválajících po obrovských pastvinách.Ty kopyta nesou tunu váhy,ale s obrovskou elegancí.Přála bych vám vidět jak se 50 koní řítí z pastvin domů,když zakřičíte "večeřeeee",to dunění,třesoucí se skleničky ve vitrínách...prostě mazec.Chybí mi to posezení na širokém hřbetě a pohodlné chody...když se tahle hrouda svalů rozpohybuje,to je něco.Dlouhé hřívy bez vyjímky u všech...jako z pohádky.Když jste se rozhlédli po okolí,nebylo vidět nic než pastviny a zase pastviny na kterých se páslo několik stád koní.Maminy s hříbaty,hřebci a mlaďasové.Jednou si stejně hříboše tohohle krásného plemene pořídím.

Nejvíc jsem si užívala s kobčou jménem Falka než se stala maminou...jezdily jsme na vyjížďky,cválaly po loukách a skákaly spadlé kmeny.Faluše je zrzavá kobyla,s širokou lysinou a malým kulatým flíčkem na spodním pysku.Když jsem poprvé přijela,vozila turisty na vyjížďky po krkonošských lesích...další léto již byla na ježdění moje a tak jsme spolu válčily.Další rok kobuše porodila hříbka a za rok dalšího a dalšího...teď podle fotek má každou chvíli pod sebou čerstvého prcka,takže je z ní plně vytížená mamina...ale asi se má fajne...

Ovšem vykydat stáj o 40ti koních ve dvou lidech,docela záhul,kor když vezmete v úvahu,že pilinovou podestýlku udusává celou noc tuna váhy.Nelituji,zkušenost dobrá.Aspoň jsem tam vždycky něco zhubla :o)

Zatím sem dávám foto co mám,ale až se mi povede dohledat fotky co mám z té doby,šoupnu je sem také...