Už to tak bude...momentální a impulzivní,zásadní rozhodnutí podpořené blízkým človíčkem a pohárem,který přetekl přes svou pověstnou hranici je v některých případech fajn.Člověka nakopne udělat zásadní rozhodnutí hned a nedovolí mu přemýšlet co by kdyby.
Na konci listopadu,nebo na začátku prosince se stěhuju...emigruju ze stověžatého velkoměsta do cca 100km vzdáleného menšího města,od rodičů k příteli,z práce do jiné práce,z chaosu do klidu a tak prostě celkově....stane se ze mě i papírově vidlák,bo trvalým bydlištěm mi v papírech bude psána malá vesnička,kde máme chalupu.
V životě by mě nenapadlo,že to opravdu někdy přijde,že se dočkám,že to udělám.Snila jsem o tom dlouho,leč zatím jsem strachy zůstávala stále na místě...
Až když mi konečně do života vstoupil někdo,kdo mi stojí za to,to udělat...vstoupit skoro do neznáma a začít skoro znovu na novém místě.
Jakou seženu práci...jak dlouho mi bude trvat,než se naučím aspoň trochu vařit :)
Čekají mě dohady,řekla bych i dost nepříjemné obličeje mých nadřízených...jen doufám,že žádné problémy.
Jinak se z hodné mě,stane hnusná,podlá svině,která znepříjemní život té,která ho znepříjemňuje mě...pokud to přežene....jakože k tomu nemá rozhodně daleko.