Na hrnečky bych mohla malovat pořád! Otázka je, kam bychom je potom dávali... A tak jsem si před Vánocemi udělala jeden vánoční (dárečky nám sice nosí Ježíšek, zaprvé totiž nemáme komín, a zadruhé Mikuláš přece u nás chodí už 5. prosince, ne!  Ale ten motiv se mi zkrátka líbil, obšlehla jsem ho z obalu od čokolády.

Chce to vypalovací barvičky na sklo a keramiku, bohužel jsem sehnala jen transparentní a ještě jsem chtěla prodavačce utrhnout ruce, protože ten obchod jsem našla až 30 km od svého bydla.

  Musí se zakoupit také černá kontura, kterou se nejdřív nakreslí obrys, nechá se zaschnout, a následně se vyplní barvičkou. Štěteček stačí obyčejný tenounký na vodovky.

 Nechá se zaschnout, a pak podle návodu vypálíme v elektrické troubě asi 30 minut. Nesmrdí to ani jinou neplechu to nedělá. Hrky jsem měla za 9 Kč z IKEA, takže by mě ani nemrzelo, kdyby bývaly prasky. Leč neprasky, jsou naprosto nezničitelné!

A protože jsem milovnicí černého čajíčku, vyrobila jsem si také jeden čínský. Čínské znaky jsou plus mínus skutečné (tímto se omlouvám všem sinologům na planetě), "obkreslila" jsem je z čínských novin na internetu, takže doufám, že na tom hrnku nemám napsané žádné sprosťárny - ale je taky dost dobře možné, že už vlastně nikdo nepozná, co jsem to tam vlastně načmárala.

 Ještě jsem chtěla pomalovat konvičku, ale nakonec z toho sešlo. Jakýsi vnitřní hlas mi brání vložit du věc za 300 Kč do rozpálené trouby.