V jedné hoře nedaleko dávného hradu bejvávalo hojně hadů.

Malí i velcí, tlustí i tencí, z nich největší byl hadí král  a v té velké hoře hlídával ukrytých pokladů moře.

Každičký den v noci byl vidět o půlnoci hořící plamen ohnivé hadí mocí.

Na hlavě měl velký had korunku zlatou a mnohý člověk už životem zaplatil za to,

že si chtěl poklad vzít a o zlatou korunku hada připravit.

Jednou tou cestou kolem hory chudý tovaryš šel, co doma, ani ve světě, práci nenašel.

Parní letní dopoledne bylo a slunko nemilosrdně pražilo.

Unavený dlouhým putováním na stinné místečko usedl bez váhání.

Bílý šátek, kterým si pot utíral, na slunce žár usušit dal, potom si lehl a tvrdě spal.

Mezitím ze skály vylezl had, pěkně ho sluníčko bude dnes hřát.

Bílý šátek se mezitím na výsluní sušil a had na něj svou zlatou korunku složil.

Kousek opodál stočený do klubíčka se v žáru letního sluníčka hřál.

Veliký had se na sluníčku pěkně vyhříval a spal,

tovaryše vůbec nezpozoroval.

Mladík osvěžený ve stínu spánkem byl překvapený zlatým dárkem.

Na jeho bílém šátku koruna zlatem se skví a vedle ní veliký bílý had spí.

Mladík tiše vstal, šátek i s korunou si vzal a rychle z toho místa pospíchal.

Ale po krátké chvíli zaslechl za sebou hadí sykot strašlivý.

Jakoby jej tisíce hadů pronásledovalo, ale nakonec se mu nic zlého nestalo.

Ve městě prodal korunu zlatou a jako poděkování za to,

že se později velikým boháčem stal,

na tom místě u hory kapličku postavit dal.

P.S. Děkujeme všem našim čtenářům, a zvláště pak Alče!!!za milé povzbuzení a poctivé čtení. Ještě jednou děkujeme všem, a budeme moc rádi, když nás upozorníte na chyby v českém jazyce. Rádi totiž pracujeme s hodně starými knihami, kde je čeština trochu jiná, a taky uděláme občas chybu, překlep a ...

 

www.databook.cz/nekolik-pohadek-o-hadech-klasicke-pohadky-a-povesti-2916