/

Život po VP krok za krokem – kostra ke zpracování/NÁZEV NADPIS SEM OZNAČIL AŽ NA ČTVRTÝ POKUSS

/

Kvě 22, 2012

Zdravím vespolek.

Server www.postapo.cz čítám už delší dobu a to celkem pravidelně. Prozatím mně žádný článek nedonutil k ničemu jinému, než k zamyšlení se nad ním samým a buď k souhlasu, nesouhlasu nebo nějaké jiné podobné reakci. Až článek http://postapo.cz/nutne-k-preziti/vse-ostatni/organizovani-prezitia-v-komunite/ mně vyprovokoval k reakci nejenže psané, ale reakci i celkem dlouhé. Předem chci podotknout, že s některými věcmi v článku souhlasím, s jinými vůbec, nicméně pro další to není vůbec podstatné.

Co bych rád ve svém příspěvku nastínil, jsou šance na přežití jak jednotlivce, tak hlavně (připravené) komunity po nějaké nedefinované celoplanetární katastrofě, kdy se naprosto rozpadnou vlády, policie, armády a další oficiální struktury, přestanou fungovat energetické sítě (elektřina, plyn, ropa), dodávky vody, tepla a tím pádem zavládne naprostý chaos. Takováto forma katastrofy mi přijde jako jediná, kterou se má smysl zabývat hlouběji, ostatní jsou buď krátkodobé (přírodní katastrofa lokálního významu, výbuch jedovatých či radioaktivních látek, místní anarchie...), se kterými si centrální vláda, nebo některá z okolních zemí dokáží poradit, nebo naopak tak devastující a zničující (globální atomový konflikt, srážka planety s tělesem kritické velikosti...), že se o nějakém přežití, natož vybudování nové společnosti v nějakém střednědobém horizontu, vůbec nedá mluvit.

Zároveň chci upozornit, že nejsem odborníkem na toto téma, veškeré mé dohady, závěry a hypotézy vychází pouze z mých odhadů, zkušeností a přesvědčení. V článku bude plno "hluchých" míst, rozumějte míst, kde budou potřeba doplnit relevantní údaje a proto bych tímto strašně rád poprosil čtenáře, aby buď do diskuze, nebo na email posílali své znalosti a vědomosti, aby tyto mohly být do článku doplněny a ten se stal hodnotným zdrojem informací o přežití po případné katastrofě.

Doplňující a rozšiřující informace bych rád do publikovaného článku doplňoval kurzivou, aby byly patrné změny a samozřejmě se jménem autora změny či doplnění.

Věci v tomto článku, které bych rád po diskuzi nebo po relevantních odkazech doplnil, budou psány tučnou kurzivou. Po jejich doplnění do článku viz výše.

Ještě, než se dostaneme k mému vysněnému sídlu pro přežití, začněme krapet obecně a to nastíněním možností přežití v jednotlivých reálných druzích objektů, případně celků. Jedná se o výčet, kam by se člověk po takové katastrofě mohl usídlit, případně kde bude takovou katastrofou zastižen.  Budu uvádět domnělé (ryze subjektivní) procento pravděpodobnosti přežití při krátkodobém (dejme tomu půlročním) zhroucení systému a dlouhodobém zhroucení systému, kdy je pro přežití (lidstva) nutné vytvořit fungující komunitu. Vím, že jsem psal, že se krátkodobým zhroucením nemá cenu moc zabývat, nicméně když už jednou budu tvořit "kuchařku", zkusím "uvařit" i onu krátkodobější variantu. Samozřejmě se vše budu snažit patřičně rozebrat a argumentovat. Mimochodem, argumenty jsou přesně to, v co doufám a co očekávám v následné diskuzi.

Vysvětlivky:

Komunita – je myšlena společnost lidí, kteří nejen že žijí ve vzájemném souladu, ale hlavně se rozmnožují bez vlivu fyzických, nebo mentálních poruch na potomstvo. Je potřeba určit, kolik lidí a v jakém složení (muži, ženy) je potřeba k vytvoření a hlavně k přežití takovéto komunity (nezbytné).

Bránitelnost – je myšlena možnost obrany obydlí, uskupení obydlí, nějakého územního celku, sídla... a to nejen budov, ale hlavně lidí, kteří se v těchto budovách (v tomto prostoru) nachází. Je také potřeba brát v úvahu, jestli bude útočit neorganizovaná skupina (například) hladových lidí, organizovaná skupina, případně dokonce skupina s podporou těžkých zbraní a těžké techniky.

Rodinný domek:

Výhody jsou zřejmé, tedy oddělení od ostatních objektů překážkou, většinou plotem, zahrádka s možností pěstování zeleniny a ovoce a s možností chovat pár hospodářských zvířat. Studna v domě je pro nějaké rozumné přežití samozřejmě nezbytností. Ideální je, když dům sousedí s nějakým polem a úplně ideální je, když je relativně osamocený.

Krátkodobé přežití: 80% dům poskytuje základní podmínky k životu pro malou skupinu lidí, menší závislost na zakoupených zásobách. Nutnost vlastní studny, stejně tak nezávislého topení a vaření. V případě rabujících skupin budou z počátku vyhledávány jiné cíle než obytné domy, kterých navíc bývá ve městě (vesnici) hodně, takže možnost, že bude cílem zrovna váš dům, není zase až tak velká. Problémy k řešení jsou odpad a odpadky.

Dlouhodobé přežití: 0% není zde žádný prostor pro vytvoření komunity, bránitelnost je v podstatě nulová, hlavně díky okolní zástavbě, s rostoucím časem, kdy vládne anarchie se zvětšuje pravděpodobnost, že dům se stane cílem nájezdu, protože na sebe upozorní příznaky jako je kouř z komína, aktivita zvířat, lidská činnost. Obstarávání paliva ve městě se stává krajně obtížné.

Panelák:

Výhodou je snad jen větší komunita lidí, která může (v případě vynikající spolupráce všech) panelák ubránit před nájezdy. V případě, že se podaří zabarikádovat vchody, světlíky, okna... ve dvou až třech spodních patrech a panelák stojí osamoceně u pole (vesnice), dá se hovořit i o nějaké možnosti přežití.

Krátkodobé přežití: 20% panelák neposkytuje možnost pěstování vlastních plodin ani chovu zvířat. Vyvrtání studně v paneláku je také asi utopie. Po odchodu většiny lidí asi bude čím topit. Bez zásob jídla a vody je přežití nemožné.

Dlouhodobé přežití: 30% v případě, že jsou splněny podmínky fungující komunity, zabezpečení, studny uvnitř a osamocené polohy u pole, je jistá šance na přežití. Výhodou je dobrá bránitelnost proti menším skupinám, nevyzbrojeným těžkou technikou a to nejen samotného paneláku, ale i lidí, pracujících na okolních polích. Možnost pěstování hospodářských zvířat uvnitř nepoužívaného přízemí. Problémy s vytápěním. Problémy s odpadem a odpadky.

Chata, Chalupa:

Výhodou bývá poloha, kdy tyto objekty stojí samostatně, nebo v malých osadách. U chat bývají studny, takže odpadají problémy s vodou. Kolem bývají lesy, tedy zdroj paliva pro vaření a topení a zdroj potravy v podobě lesních plodin a divoké zvěře. Určitě se bude dát najít u chaty prostor pro zasetí zeleniny a nějakých hospodářských plodin, pěstování zvířat by také neměl být problém.

Krátkodobé přežití: 90% z výše popsaného je zřejmé, že i bez větších zásob se dá za rozumné připravenosti (zbraň, nějaké zásoby) docela dobře přežít. Velké rabující tlupy se nejprve soustředí na města a až posléze přijde na řadu venkov a samostatná stavení.

Dlouhodobé přežití: 20% špatná bránitelnost, špatná šance na vytvoření komunity (nedostatek lidí, nedostatek obydlí), malá šance na vytvoření funkčního zemědělství (nedostatek ploch), aktivita přitáhne pozornost loupeživých band.

Statek:

Výhodou je určitě přítomnost potřebné zemědělské infrastruktury, tedy polí, strojů, zvířat, osiva a povětšinou i vlastní studny. Většinou stojí samostatně.

Krátkodobé přežití: 50% všichni hladoví se jako první vrhnou na místní samoobsluhu a poté na statek, kde budou předpokládat přítomnost zvířat, tedy jídla. V případě ubránění těchto nájezdů je pravděpodobnost krátkodobého přežití docela vysoká a procento se s časem rapidně zvyšuje. Je potřeba zajistit přísun paliva pro vaření a topení.

Dlouhodobé přežití:20% relativně dobrá bránitelnost a to jak samotného objektu, tak lidí, pracujících na poli, nemožnost vytvoření komunity z důvodu malého prostoru statku a nedostatku místa k bydlení.

Obchodní dům:

Na první pohled ráj pro přežití, na druhý pohled past bez jakékoliv šance na přežití, ubránění objektu, nebo snad dokonce na vytvoření fungující komunity. Obchodní dům bude vždy jako první terčem nájezdů a to v prvních dnech po katastrofě zejména nájezdů na elektroniku, zlato a šperky, alkohol... a v dalších dnech pak na vodu a potraviny. Jediná možnost je využít obchodní dům stejným způsobem, jen jako "informovaný" brát léky, konzervy, těstoviny, sůl, cukr, trvanlivé potraviny, stroje a nástroje, oblečení... samozřejmě to vše v týmu dobře vyzbrojených a ke všemu odhodlaných lidí.

Krátkodobé přežití: 0%

Dlouhodobé přežití: 0%

Zámek:

Zřejmou výhodou je velikost takového objektu, který bez problému pojme celou komunitu, pravděpodobná je vlastní studna a pozemky, které se dají kultivovat na zemědělské, také s dřívím by neměl být problém. Je však důležité, zda je zámek situovaný uprostřed vesnice (města), nebo zda stojí osamoceně.

Krátkodobé přežití: 50% zámek jako centrum vesnice (města), případně jako místní dominanta se jeví jako pravděpodobné místo, kam se místní začnou stahovat před nájezdy loupeživých band. V případě, že se podaří zámek proti těmto bandám ubránit a zároveň zorganizovat lidi k potřebným pracem, je velká pravděpodobnost přežití.

Dlouhodobé přežití: 50% Bude záležet, zda se podaří vytvořit funkční komunitu a hlavně, zda se podaří zámek a přilehlé pozemky opevnit takovým způsobem, aby bylo bezpečné pracovat na polích, starat se o hospodářská zvířata a bezpečně dopravovat dřevo na topení a vaření. V tomto bude problém na zámku, který je umístěný uprostřed zástavby, nestojí samostatně a neobklopují jej tedy zahrady, či pole. Problémy s odpadem a odpadky.

Hrad:

Výborná poloha a vynikající bránitelnost, přirozené centrum k vytvoření komunity, přirozená dominanta kraje a "maják" pro všechny, kteří budou utíkat před loupeživými bandami a hledat ochranu a obydlí. Problémem bude zimní bydlení, kdy bude určitě obtížné vytopit hradní místnosti, bude-li to vůbec možné, neboť na spoustě hradů byly původní krby odstraněny a hrady byly užívány jen jako letní sídla (dělo se tak převážně ke konci18 a začátkem 19 století).

Krátkodobé přežití: 50% bude záležet na tom, jak se podaří zorganizovat práce a zda se podaří odrazit nájezdy. Pěstování zeleniny a chov zvířat v bezpečí hradeb by neměl být problém díky objektům uvnitř hradu. V drtivé většině hradů je studna, v okolí se nachází lesy, takže ani se dřevem by neměl být problém.

Dlouhodobé přežití: 90% vytvoření funkční komunity je podmínkou, stejně tak vykácení lesů v blízkém okolí a zřízení polí pro pěstování zemědělských plodin. Další podmínkou je vyřešení vytápění obytných i hospodářských místností. Bránitelnost je na vynikající úrovni. Problém s odpadem a odpadky.

Územní celky jako jsou vesnice nebo města si vezmeme i globálně, tedy s globálním pohledem na ně jako na celek a ne na přežití v jednotlivých objektech:

Vesnice:

Zde záleží na poloze, na velikosti, na sepětí a odhodlání obyvatel pracovat a bránit vesnici. Je potřeba spojení opravdu všech obyvatel, neboť jestliže se rozhodne byť jen malá skupina sabotovat práci všech, povede to k rozkolu a rozkladu. Výhodou jsou pole, hospodářská zvířata, osivo. Lidé se zde znají a je otázkou, jestli je to dobře (vědí, co od sebe můžou čekat), nebo špatně (předsudky, pomluvy). Obecně si taková komunita asi bude muset vystačit sama se sebou, neboť přijímání cizích lidí by mohlo znamenat příliš velké riziko.

Krátkodobé přežití: 50% jestliže celá vesnice spolupracuje, je zavedena (například) domobrana, jsou trestány krádeže a jiné zločiny, šance na přežití se rapidně zvětšují.

Dlouhodobé přežití: 10% bránitelnost je špatná a jedině v případě, že se povede vesnici nějakým způsobem opevnit je možnost dlouhodobého přežití. Kritické bude zabezpečit práce na okolních polích a starost o hospodářská zvířata tak, aby nedocházelo při nájezdech ozbrojených band ke ztrátám na životech. Komunita je zde v podstatě od začátku vytvořena.

Město:

Upřímně, nenapadá mne žádná výhoda, neexistují snadno bránitelné budovy s okolními pozemky pro pěstování, přísun paliva je mizerný, studny s čistou vodou jsou utopií, je zde příliš zájmových objektů pro loupeživé skupiny. Myšlenka, že se (například) hradbami obehnaný Tábor sjednotí a uvnitř hradeb bude fungovat komunita lidí, kteří všichni pracují a jsou ochotni se zbraní město bránit, mi připadá naprosto nereálná.

Krátkodobé přežití: 0%

Dlouhodobé přežití: 0%

Ostrov:

Ideálně tropický ostrov, pro našince bohužel nedostupná možnost, to však nemění nic na faktu, že je to možnost ideální. Tedy v případě, že na ostrově je sladká voda. Bránitelnost je vynikající (snad jen s podmínkou přítomnosti například několika děl nebo kulometů podél pobřeží proti případným útočícím lodím), možnost pěstování zemědělských plodin a hospodářských zvířat neomezená, komunita zde může fungovat i odděleně (v rámci ostrova).

Krátkodobé přežití: 100% možnost využití přirozeného bohatství ostrova (ovoce, zelenina, zvěř).

Dlouhodobé přežití: 100% v případě ubránění ostrova proti nájezdům.

Takže, tolik k reálným prostředím s lehce rozebranou situací k přežití. Nyní si naopak zkusíme vytvořit ideální (nereálné) obydlí pro (tuzemské) přežití, (které má samozřejmě ideální polohu, ideální parametry, ideální výbavu a je osídleno ideální komunitou) a zkusíme si podrobně nastínit reálné potřeby takové komunity a její fungování. Následují kubistické, ba až surrealistické náčrtky takového komplexu, vytvořené geniálním grafickým editorem "Malování":

Tak tedy, první obrázek je pohled "ze shora" a druhý obrázek je pohled "z boku".

 

 

 

 

 

 

 

Vysvětlivky:

Modrá znázorňuje řeku

Černá: hradby

Oranžová: obytné bloky + studna + lékař

Žlutá: řemeslné dílny + mlýn

Fialová: hospodářská stavení

Zelená: včelí úly, ovocné stromy, zelenina, skleníky, bylinky

2: druhá linie obrany (z fialové a zelené žádná okna)

3: třetí linie obrany (ze žluté a oranžové žádná okna)

Ty krásné stromy (borovice, fakt) znamenají les(y)

 

Potřeby takového sídla:

Prvním kritériem je bránitelnost a to nejen sídla samotného, ale i lidí, pracujících mimo něj. K tomu slouží hradby (a případně věže, do nich zabudované). Zde jsou "vytvořeny" jen hradby, z nichž každá následující je o něco vyšší, aby bylo možno v případě prolomení první snáze hájit druhou a posléze třetí (je počítáno s útokem z pevniny, ne od řeky, kde by měla jedna hradba + příkrý svah zabránit jakémukoliv proniknutí nepřítele). Hradby slouží samozřejmě i k ochraně lidí, pracujících na polích, kdy odstřelovač, umístěný na hradbách by měl mít naprostý přehled o dění před (pod) sebou. V noci je samozřejmě pro hlídky nutnost používání nočního vidění.

Další na řadě je kritérium dostatku vody a potravy. O vodu by se měla starat krytá studna, umístěná ideálně v (blízko) obytném(ho) komplexu. Tím by měla být zajištěna nejen voda k pití a vaření, ale i hygiena, praní prádla, mytí nádobí, napájení zvířat a zálivka plodin. Voda na splachování, mytí a čištění strojů... by měla být brána z řeky. O potravu by mělo být postaráno chováním dobytka, pěstováním zeleniny, ovoce (obojí je umístěno uvnitř komplexu kvůli případnému obležení a produkce by měla postačit na pohodlné uživení komunity na, dejme tomu, rok) a pěstováním zemědělských plodin vně komplexu. Pravděpodobně ideálním zemědělským systémem by bylo takzvané trojpolní hospodaření, kdy je jedna část pole oseta na jaře, druhá na podzim a třetí se nechává ležet ladem (na obrázku 3 zelené odstíny). Mělo by to i výhodu, co se týká obrany, neboť by vždy jeden pás byl holý a nebylo by prakticky možné nepozorovaně se přiblížit k sídlu. Důležité je mít prvotní osivo, zemědělské stroje a hlavně hospodářská zvířata v počtu, při kterém se mohou dále rozmnožovat (opět, je potřeba zjistit množství jednotlivých živočišných druhů pro jejich bezproblémové rozmnožování při zachování potřeb (med, vejce, mléko, maso...) pro daný počet lidí v komunitě (nezbytné)).

Následující kritérium je stejně důležité, jako to předchozí a to jsou léky a lékařské přístroje. Z počátku bude nutné vytvořit zásoby klasických léků (a vzhledem k jejich trvanlivosti je i používat) a lékařských nástrojů. V další etapě by mělo být možné klasické léky nahradit přírodními prostředky na tišení bolesti, léčbu různých onemocnění (výroba penicilinu (důležité)). Lékařské nástroje budou jistě funkční i po dlouhé době, ideální by ale asi bylo mít doplněk pro klasickou léčbu například v podobě akupunktury (například na moji alergii zafungovala naprosto skvěle). Přítomnost alespoň jednoho lékaře v komunitě je nezbytností, stejně tak vybavení alespoň jedné místnosti jako ordinace a operačního sálu.

Dalším kritériem je (relativně) pohodlný a plnohodnotný život komunity. K tomu by měla sloužit síla řeky a síla větru. Je na diskuzi, zda je lepší tuto sílu měnit na elektřinu a tu poté rozvádět po celém objektu (obytné budovy, dílny, mlýn, hospodářská stavení) nebo se spolehnout na sílu samotnou a mlýn nechat pohánět větrem, z kovárny udělat hamr a tak dále. Osobně mi první řešení připadá logičtější, neboť elektřina je využitelná i ke svícení, rozvodu tekoucí vody, k pohánění strojů a přístrojů, které by jinak než lidskou silou nebylo možné rozhýbat, případně, které by za bezvětří nefungovaly. Daní za to by asi byl obecně vyšší hluk.

Budovy a zvířata: Vodní elektrárna + větrná elektrárna jako základ fungování. Kovárna, truhlářská dílna, zednická plus kamenická dílna, textilní dílna a keramická dílna jako základ výroby a samostatnosti komunity, úly (bez včel nic neporoste + med jako náhrada cukru + vosk) koňské stáje (tažná síla), vepřín (maso), kravín (maso, mléko a mléčné výrobky), ovčín (vlna a maso), drůbežárna (maso a vejce). Možná vzít do úvahy psy (lov + obrana) a kočky (krysy). Doplnit další nezbytné a potřebné budovy, dílny a nepostradatelná hospodářská zvířata (důležité).

Plodiny: Ve vnitřním prostoru komplexu ovocné stromy a keře (jablka, hrušky, švestky, jahody... doplnit další důležité ovoce), zelenina (hlavně brambory plus cibule, okurky, dýně, rajčata... doplnit další důležitou zeleninu), bylinky (léčba + vaření... napsat seznam důležitých bylin pro lékařství a pro potřeby kuchyně), vně na polích potom hlavně obilí, pak cukrovou řepu, řepku, možná len (doplnit další důležité plodiny).

Odpady a odpadky. Lidské a zvířecí odpady by měly být svedeny zcela mimo sídlo a do takové vzdálenost, aby nemohly ohrozit kvalitu života (zápach, znečistění okolí a hlavně znečistění vodních zdrojů). Část zvířecího odpadu bude jistě využívána pro hnojení. Co se týká odpadků, bude jich zřejmě minimální množství, neboť všechny věci a suroviny se budou muset využívat s maximální efektivností a maximálním užitkem, nicméně i ty bude potřeba odvážet do takové vzdálenosti, aby neohrožovaly kvalitu života.

 

 

Vybavení:

Obecně je většina vybavení vyráběna vlastními silami, nicméně pro počátek je určitě potřeba spousta nářadí, pluhy, hřebíky, šrouby (doplnit)... z tohoto vyjímám zbraně, které bude potřeba mít od počátku zcela určitě, neboť jen tak v potřebné kvalitě asi nepůjdou vyrobit. Zvláště je potřeba mít útočné pušky, odstřelovačské pušky, bazuky, rpg, granáty... (doplnit (důležité)), neboť tyto zbraně rozhodně vyrobit nepůjde (snad s výjimkou slavného automatu AK47, který je útočnou puškou a který je údajně vyráběn v naprosto primitivních podmínkách). A samozřejmě náboje, spoustu nábojů. Určitě nebude od věci mít stoj pro přebíjení střeliva (tedy výroby ostré munice z použitých nábojnic). Dále je potřeba takové sídlo vybavit knihovnou s knihami, obsahujícími jednak učivo pro děti (i když samozřejmě, učivo se bude muset modifikovat, kdo by potřeboval vědět, kde kdysi leželo Rusko, nebo že od 18 můžeme k volbám), tak samozřejmě znalosti v nejrůznějších oborech zemědělství, stavitelství, stavebnictví, chemie, výroby materiálů... (doplnit!!!). Potřebné jsou léky (spousta léků), osivo, zemědělské stroje, hospodářská zvířata. Doplnit další vybavení (důležité).

 

Fungování komunity:

 

Členění lidí v komunitě: Obecně, každý v komunitě je důležitý a každý má zároveň zodpovědnost (za svoji práci, úkoly, chování...) ze které je povinen se zodpovídat všem členům komunity a za jejíž porušování následují přísné sankce.

Při členění by rozhodně nemělo jít o kastování (to je naopak krajně nežádoucí), jen o načrtnutí fungování a pozici lidí.

Hlavní (a zároveň asi nejproblematičtější) postavou je vůdce (lídr, vedoucí, šéf, velitel....), který má pravomoc rozhodovat v krizových situacích (typicky útok na sídlo, obležení...) a pravomoc rozdělovat a určovat práci. Měla by to být osoba s přirozenou autoritou, inteligencí a zároveň klidem a pokorou. Tato osoba by naopak neměla vůbec zasahovat do vnitřního života komunity (zábava, spory...), i když se tohoto života samozřejmě účastní. Dále musí mít přehled o potřebách komunity a tyto potřeby se snažit plánovat a naplňovat (letos bylo málo kukuřice, je potřeba ji osadit více...). Je otázkou, jak takového vůdce vybrat a jestli je to doživotní funkce, nebo jen na určité období (příklad v dnešním systému, kdy si lidé u moci dělají co chtějí a pak se před volbami své voliče snaží uplatit by nás měl asi poučit). A je i na diskusi, zda by tam takováto osoba měla být, nicméně nedovedu si představit, jak zasedá nějaká rada, která se dohaduje o tom, jak odrazit probíhající útok, nebo která řeší, že se zrovna dnes nechce Vilémovi do práce. Na řešení sporů by naopak měla být nějaká komise, volená z lidí v komunitě.

Lékař(i) je osoba(y), odpovědná za celkové zdraví komunity a samozřejmě za jednotlivá onemocnění, zranění... a neměně důležitá bude i prevence před nemocemi či epidemiemi. Jako takový nemůže být převeden na jinou práci a má na starosti pouze zdraví, zdraví a zase zdraví. Každý je povinen uposlechnout jeho nařízení ohledně zdraví a řídit se jimi. Nezbytností musí být ochota vzdělávat se (vzhledem k podmínkám) v přírodní medicíně a alternativních léčbách. Povinnost vychovávat své asistenty a nástupce, vybírané podle schopností a případně po konzultacích s učitelem.

Učitel(é) je osoba (jsou osoby), odpovědná za vzdělání dětí a tedy za budoucnost celé komunity. Třetí nejdůležitější člověk a proto ani on nemůže být přidělen na jinou práci. Jestli má mít komunita budoucnost a neupadnout do stagnace a následné degenerace, je učitel a kvalitní vzdělání jedinou zárukou, že se tak nestane. Podmínkou je jak kvalitně a bohatě vybavená knihovna, tak samozřejmě osoba samotného učitele a jeho přístup k dětem. Povinnost vychovávat si nástupce.

Mistři, nebo chcete li předáci dílen. Organizují práce v dílnách, jsou zodpovědní za to, že produkce dílen bude optimální (maximálně možná), v případě závislosti dílny na vnějších vlivech jsou povinni naplánovat výrobu tak, aby byl i ve dnech, kdy nelze v dílně vyrábět, dostatek jejich výrobků pro potřeby komunity. Do této kategorie se počítají i odborníci, budující a spravující (konstruující) elektrická zařízení, stroje, domy.... Zároveň jsou mistři zodpovědní za výchovu svých asistentů a nástupců, které vybírají na základě jejich schopností a případně po dohodě s učitelem. V případě, že je jejich dílna sezónní jsou převedení po dobu nečinnosti na jinou práci.

Zemědělci jsou lidé, starající se o produkci zemědělských plodin, ovoce, zeleniny a bylinek. Mají znalosti o půdě, o rostlinách o systémech pěstování, jsou schopni sdělit, kolik a jakých plodin je potřeba vypěstovat. Starají se o zavlažování, ošetřování, hnojení.... plodin. Vedoucí odborníci jsou opět vybíráni na základě schopností a případně po dohodě s učitelem. V případě potřeby jsou přidělováni na jiné práce.

Kuchaři: Starají se o spokojené žaludky všech lidí a jak známo, s plným žaludkem se na svět kouká mnohem lépe, než s prázdným. Při omezeném sortimentu je proto na tato místa lidi tvořivé,  nejen s kuchařským umem, ale i s fantazií a zároveň i velkou odpovědností, neboť s jídlem se rozhodně nebude moct plýtvat.

Vojáci: Ochrana komunity, zejména v prvních letech (desetiletích) naprosto nezbytná. Vojáci mají znalosti zejména v obranných bojích, ale jsou trénováni i k útokům, sabotážím, přežití v nepřátelských podmínkách.... Vojáci mohou být přidělováni na jiné práce, nicméně každou "vteřinu" jich musí být ve službě tolik, aby byli schopni zajistit bezpečnost lidí, pracujících jak uvnitř, tak i vně komplexu, stejně tak musí zajistit prvotní odražení útoku, než se zorganizuje mohutnější obrana. Se zbraní se bude povinen naučit zacházet každý člen komunity bez výjimky.

Obecně lze říct, že každý člen komunity bude muset odvádět svůj díl práce (a jsou myšleny i děti, které pracují tím, že se učí a vzdělávají) a bude tedy muset patřit do nějakého okruhu, uvedeného výše, případně do dalších, vzešlých z diskuse. Komunita si nebude moct dovolit živit lidi, kteří ji nebudou odvádět nějakou službu, práci, činnost... A rozhodně zde platí, že čím vyšší postavení v jednotlivém oboru, tím i větší zodpovědnost jak ke komunitě, tak hlavně k podřízeným, ze kterých se musí stát stejně kvalitní pracovníci a odborníci. Doplnit další povolání, případně doplnit povinnosti stávajících.

 

Práce: Dělení práce je už naznačeno výše, snad jen, že kromě několika výjimek jsou v případě potřeby všichni povinni dělat i jinou práci, než tu svoji a to bez diskuzí, připomínek a v co nejlepší možné kvalitě. Budou potřeba lidi k přivážení palivového dřeva (topení, vaření plus zásoby na zimu). (případně doplnit)

           

Učení: Systém učení je naznačen výše. Učitel by se měl pokud možno každému dítěti (žákovi) věnovat podle potřeb onoho dítěte, měl by umět rozpoznat žákovi přednosti a předpoklady a ty dále rozvíjet tak, aby se tento mohl plnohodnotně zapojit do života komunity. Učení a výuka jsou životně důležité pro budoucnost celé komunity a proto by měli být na místa vyučujících vybíráni ti nejschopnější a zároveň ti, kteří dokáží nejen učit, ale hlavně naučit. Týká se to i jednotlivých mistrů, odborníků v zemědělství, vojenství a vůbec všech vedoucích a tím pádem i učících lidí. Nesmí docházet ke ztrátám znalostí, naopak k jejich rozšiřování, aby bylo možno civilizaci pozvednout zpět!

Život: pokus o načrtnutí některých činností.

Ostraha a obrana: Jedna z životně důležitých věcí, hlavně z počátku fungování komunity. Po oné (přesně nedefinované) katastrofě se začnou lidé shlukovat do skupin kvůli větší šanci na přežití, silnější budou zabíjet ty slabší kvůli zbraním, vodě, jídlu, zdrojům.... Po vyrabování a spotřebování dostupných zdrojů (obchody, obydlí, hospody, statky, zemědělské usedlosti...) se taková skupina buďto pokusí založit vlastní fungující komunitu (ať už jen kvůli prostému přežívání, nebo i s výhledem na budoucnost), nebo se pokusí vyhledat další zdroje k vyrabování a tedy k nějaké další době života "zadarmo". A právě na takové skupiny musí být naše komunita připravená. Asi nejjednodušším protivníkem budou vyhladovělí lidé (nejčastěji pár týdnů až měsíců po katastrofě), kteří se snad ani nebudou snažit útočit na opevněné sídlo, ale na jednotlivé lidi, pracující vně sídla, nebo na úrodu, pěstovanou na polích vně sídla. Na takovéto lidi (skupinky) by měl(i) bez problémů postačit odstřelovač(i), pozorně hlídkující na hradbách. O něco větším problémem budou organizované bandy s lehkými zbraněmi, které budou schopné zastřelit lidi, (například) pracující na polích z nějakého úkrytu nebo nějaké bezpečnější vzdálenosti. Ani takováto banda asi nezaútočí na opevněné obydlí a i na tyto tlupy by měli stačit odstřelovači, ovšem s tím, že práce vně sídla budou omezeny až do pominutí nebezpečí a hlavním úkolem bude vypudit takovou bandu z okolí sídla a zároveň ochránit úrodu vně na polích. Takovýto střet bude pravděpodobně nejčastější variantou. Další a nejnebezpečnější variantou bude střets organizovanou skupinou, vyzbrojenou těžkou technikou. To, že se nějaká taková tlupa zmocní vojenské techniky je pravděpodobné, ba dokonce jisté. Je ovšem otázkou, co udělají se zásobami paliva, neboť výroba nafty a benzinu nebude možná. Takže je možné, že nikdy k takovému útoku nedojde právě kvůli nedostatku paliva, ale my budeme předpokládat, že k takovému útoku může dojít a to například přitažením děl(a) za koňským povozem, případně provozováním jen jednoho či dvou tanků a jednoho vrtulníku s velkými zásobami paliva. Právě proti takovému útoku jsou vybudovány hradby s liniemi obrany a právě proto je důležité mít v arzenálu protitankové a protiletecké zbraně. Odražení takového útoku také předpokládá, že nepřítel se bude chtít našeho sídla zmocnit a ne ho zničit, neboť srovnání  se zemí dělostřeleckými, nebo tankovými granáty je otázka chvilky. Takže jedině v takovém případě bude šance na ubránění, kdy (například) nepřítel udělá průlom v hradbách a pošle do něho vojáky, aby sídlo obsadili. Pak bude záležet na statečnosti a odhodlání obránců a také na tom, zda se protivník, rozčilený odporem, nakonec přeci jen nerozhodne naše sídlo srovnat se zemí.

Doplnit návrhy a taktiky obrany, obranná opatření, další typy možných útoků.

Nástrahy a pasti: Použitelné asi pouze v nějaké omezené míře nebo vůbec kvůli lidem, pracujícím vně za hradbami a vyrážejícím do okolních lesů pro dřevo a na lov. Diskuse.

Výroba: Naznačena výše, komunita by měla být samostatná a neměla (nesmí!!!) být závislá na dovozu nějaké životně důležité komodity. Pití, jídlo, ošacení, výstavba, opravy (doplnit) to vše by měla (musí!!!) komunita zvládnout vlastními silami.

Přijímání nových členů bude složitý proces, nesmírně složitý a zřejmě i bolestivý. Samozřejmě, že ne co se týká samotného přijmutí, ale co se týká výběru nových členů a hlavně, co se týká praxe co s odmítnutými žadateli. Tak tedy, noví členové se budou moct přijímat jen v případě, že je komunita uživí (přes to nejede vlak) a zároveň, že budou daní členové komunitě nějak prospěšní. Je jisté, že lékaře, psychologa nebo truhláře komunita přijme hned, u jiných schopností (dovedností) to bude na zvážení a další znalosti budou asi (minimálně z počátku) nepotřebné (sociolog, PR manager, bankéř....). Samozřejmě, že když lidé s nepotřebným povoláním prokáží (a dokáží), že mohou být komunitě užiteční jinak (úředník bude vášnivým krejčím, prodavač bude mít znalosti chemie...), tak budou určitě vítáni. Přijímání jednotlivců nebude problém, prostě chceme tě, nechceme tě. S přijímáním skupin, typicky rodin, už může nastat větší problém. Děti bude asi komunita potřebovat vždy, nicméně když bude užitečný jen jeden z rodičů, co dál. Budou povolání, kdy si prostě komunita netroufne odmítnout specialistu s nepotřebnou druhou polovinou, která se však také bude muset, (jako všichni) zúčastnit práce a života v komunitě. Budou však lidé, kterým bude dáno na výběr "ano, tebe s dítětem chceme, ale toho druhého ne". A tady se už dostáváme k té nepříjemné části, co s odmítnutými uchazeči. Nebudu na tu otázku odpovídat přímo, naopak, sám otázky položím: je žádoucí, aby odmítnutý uchazeč "obcházel okolo" a představoval bezpečnostní riziko? Je žádoucí, aby se část z odmítnuté rodiny neustále vracela, narušovala nejen chod komunity a i život přijaté části rodiny? Je žádoucí, aby takový naštvaný uchazeč odešel a vrátil se s tlupou ozbrojených lidí s tím že "je tam co jíst, pít a vůbec"? Očekávám bouřlivou diskusi. Jinak, pravidlem určitě bude muset být, aby byli nově přijatí lidé z počátku pod nějakou kontrolou, neboť vpustit si do komunity "krtka", který v noci zneškodní hlídky a otevře brány, by bylo smrtelné.

Obchod: Zde bude záležet na potřebách komunity a na tom, jak se podaří vyřešit některé otázky níže. Jak se bude situace vyvíjet, nastanou určitě změny v potřebách komunity a to například od "musíme přežít" se začnou potřeby měnit k "musíme se dál rozvíjet". Takže i věci k obchodování se budou měnit a bude potřeba reagovat pružně. Časem navazovat kontakty s podobnými komunitami, postupně vznikajícími továrnami, zemědělskými usedlostmi.... Jinak, naprostý zákaz obchodu se zbraněmi. A z počátku se určitě bude muset obchod (tedy ta činnost směny zboží za zboží, zboží za něco jiného...) z bezpečnostních důvodů odehrávat venku před hradbami.

Další aktivity: kácení stromů v lese, svoz dřeva, lov lesní zvěře, sběr lesních plodin, prevence před požáry... (doplnit).

 

Popis fungování a potřeb tohoto fiktivního (ideálního) obydlí si zkuste aplikovat na výše popsané reálné budovy (a sídla) a sami posuďte, jak moc daná procenta pro krátkodobé a dlouhodobé přežití souhlasí, jak jsou pro vás akceptovatelná a případně si tam podle svého uvážení dosaďte procenta jiná, vlastní.

Otázky k vyřešení:

Jak je to se získáváním soli a případně s jejím nahrazením (důležité)?

Výroba papíru a psacích potřeb?

Jak s alkoholem, osobně považuji jeho přítomnost a tedy i výrobu za žádoucí, nicméně s konzumací v rozumné míře (například příděly, nicméně každý takový systém vyvolává korupci).

Znalosti těžby rud a výroby z nich, výroba střelného prachu... (doplnit).

Jak s hrnčířskou hlínou, jde keramika vyrábět i nějak jinak?

Znalosti chemie a chemických postupů k výrobě užitečných látek, sloučenin, výrobků. Potřebné suroviny a vybavení. Doplnit konkrétní věci a k nim suroviny a vybavení, případně postupy.

Doplnit další otázky k vyřešení (důležité)

Po vypočítání počtu lidí a s tím souvisejícího počtu zvířat a počtu jednotlivých plodin již budeme moct do článku tato čísla zasadit, aby byl ještě konkrétnější a přehlednější.

Vaše názory podpořené argumenty či analýzami jsou více než vítané.

Odkazy na (například) vyhledávání Google nejsou relevantní a žádoucí, prosím pouze o vlastní argumenty nebo odkaz na konkrétní článek (články).

Pojďme společně vytvořit jedinečnou a pokud možno úplnou kuchařku (manuál, návod, inspiraci...) pro přežití!

PS: nejsem fašista, militarista, násilník, psychopat ani nic jiného, jen se snažím odhadnout, jak bude vypadat situace a snažím se realisticky odhadnout (potřebné) chování lidí. Nalhávat si cosi o dobrotě, pravdě, lásce, domluvě s bližním a podobných věcech by bylo více než hloupé. Lidi jsou vlci a po takové katastrofě to budou hladoví a zoufalí vlci a my nesmíme být nepřipravené ovce.

PPS: Má jít o takové zamyšlení na téma, že k přežití opravdu nebude stačit mít za domkem bylinkovou zahrádku a doma Glock a brokovnici.

PPPS: Má jít o zamyšlení na téma, že není důležité, co bude s námi, ale co bude s našimi dětmi. Ti, kdo děti mají, tak chápu, ti, kdo je budou mít tak pochopí. Budoucnost (lidstva) není náš život, ale životy dalších generací.

PPPPS: Omluvte množství závorek, ale až jednou ten průser přijde (a že přijde je víc než jasné), třeba i díky těm závorkám přežijeme.

Pro PostApo.cz sepsal Shodan.

 

Diskuze k tomuto veledílu je umístěna SEM.

/