Znáte ten pocit? Kdy víte že právě teď děláte chybu ale nejde to změnit? Nebo ani nechcete, nejprve si to nepřipustíte a pak je pozdě změnit to je pozdě na to udělat cokoliv. Prostě už se to děje a vy nemůžete nic dělat, je to jako řetězová reakce.Jen čekat a čekat jestli se nad vámi někdo slituje a pomůže vám.Ale co když jste provedli něco strašného co by ublížilo hodně lidem to potom ani nikomu neřeknete aby vás nezavrhly. Dusíte to v sobě a čekáte co se stane.A to všechno jenom kuli jedné lži a byt by to ani nemusela být lež prostě by někdo něco pochopil jinak a vy byste ho v tom nechali. Jenomže malá lež plodí velké omyli. Vlastně je to směšné lhát. Tím přiznáváte že s pravdou nejste spokojeni , že byste chtěli aby byla jiná lepší než jste vy a než sou vaše názory. A když se vám pak na to přijde ví se o vás mnohem víc než byste chtěli. Není pravda že nelhat je jednoduché je to mnohdy těžší než postavit dům nebo zpravit auto.

Vlastně lžeme sami sobě každý den. Noc co noc si přejeme aby se z našich lží a tuh stala skutečnost.Noc co noc do tmy rozmlouváme sami se sebou a nepřiznáváme si pravdu. Ano pravda tedy může být bolestivá, ale ať bolí sebe víc je lepší než lež.