Lexi vběhne celá udýchaná do bytu. Jiří, který právě poobědval, na ni mrkne. "Kde jsi celou..." nestačí ani dokončit větu a Lexi už na něj chrlí nejnovější novinky. "Tak si představ, za městem na poli se objevil kruh. Kruh v obilí. Je tam plno policajtů a civilistů a všeho možného. Mají různé přístroje a nikoho tam nechtějí pustit." Říká celá nadšená. "Jo, slyšel jsem o tom. Prý tam našli mrtvolu." Říká Jiří a vůbec nechápe, proč je z toho Lexi tolik nadšená. Ta jenom kroutí hlavou. "Žádná mrtvola tam není. To je jenom zástěrka. Copak to nechápeš. Už je to tady!" celá nadšená se snaží nezajíkat. Jiří na ni nechápavě zírá. Lexi protočí panenky. "No přeci UFO. Mimozemšťani jsou tady."

"Lexi, neotravuj s tím pořád. Nic takového přeci neexistuje." Říká už docela vytočený Jiří, když má Lexi zbytek dne za zadkem. "Ale jo existuje. Co ten kruh v obilí? Hm?"
"Je plno padělatelů, aby zblbli lidi, jako jsi ty."
"To sice jo, ale když to dělají lidi, tak jsou ty klasy polámané, ale tyhle jsou zohnuté. Je to od nich." Jiří se rozhodne hrát se na Scullyovou. "Jo jasný Muldere, takže ufoni tady udělali kruh v obilí a pak tam někdo někoho zabil. To je trochu na hlavu, nezdá se ti? Proč by si vybíral právě to místo, jako vraždu?" Lexi na něj hledí, jako na úplného blba. "Nikoho tam nezabili. Je to jenom zástěrka." Opakuje znovu. Jiří prohodí rukama. "Proč by si to policisté vymýšleli?"
"Nemají na výběr. Poručili jim to."
"Kdo? UFO?"
"Ne. FBI, NASA, Pentagon..." začne vyjmenovávat všechno, na co si vzpomene. Jiří se už ani nemůže zlobit. Vlastně se začíná bavit. "Takže, až tam najdou to, co hledají, tak to převezou kam? Do oblasti 51?" Lexi zůstane s pusou dokořán. "Ty znáš Oblast?" Jiří kývne. "Jasně, že jo. Jednou jsem se k něčemu přimotal a tak jsem tam skončil. Ani nevím proč. Vím, že mě vymazali půlku vzpomínek. Netuším, co jsem tam dělal." Říká s předstíranou vážností. Po pár vteřinách to Lexi dojde. "Ty jsi ale blbec! Víš, s tím bych si fakt nezahrávala. Mohlo by tě to bolet." Uraženě odchází do svého pokoje, slyší, jak se Jiří směje.

Další den brzo ráno Jiřího zbudí randál v obýváku. Rozespale vykoukne z pokoje. A hned je probraný. "Proboha, co to tasíš?" vyrukuje místo ‚dobré ráno‘ na Lexi. Ta má na zádech přístroj, větší, než ona sama. "Á, dobré ránko i tobě. To je detektor kovů. Mimozemšťani mají své lodě z rhodia, iridia a osmiridia. A jejich sloučenin, samozřejmě." Jiří se pousměje. "Myslíš slitin." Lexi chce něco namítat, ale nemá čas. "To je jedno. Musím jít. Za pár hodin se to tam bude hemžit dalšíma vysoce postavenýma lidma a to už nenajdu vůbec nic." Prohodí místo toho ve spěchu.
K obědu se Lexi vrací se zklamaným výrazem. "Tak co? Žádného E.T.ho jsi nenašla?" posmívá se Jiří se škodolibou radostí. "Hm." Dočká se výřečné odpovědi. "Našla jsem usvědčující důkaz, díky kterému našli vraha toho člověka. A víš ty co? Ten kruh v obilí byl udělaný vrtulníkem. Tím vzduchem se ty klasy pozohýbaly samy od sebe. Bez lámání." Lexi je z toho tak nešťastná, že se nad ní Jiří slituje a snaží se ji utěšit. "No alespoň máme jistotu, že nás žádná invaze nečeká." Říká chlácholivým hlasem. Lexi rázem ožije. "To, že někdo dokáže napodobit věrnou kopii originálu, neznamená, že se na nás některý z nich právě nedívá. Víš, jaké přístroje mají k dispozici?" Jiří se jen posadí a složí hlavu do dlaní.