/TEMPERAMENT/ MBTI_

 

 

JZ

MBTI MODEL ROZLIŠUJE DIKONCE 16 TEMPERAMENTŮ, NICMÉNĚ JEDNÉ SE VLASTNĚ O 4_PARAMETRY, KTERÉ MOHOU NABÍZET

DVOU KRAJNÍVHJ HODNOT_

ČÍMŽ VZNIKÁ PRONÁ

SIBENÍM PRÁVĚ ĚCH 16 TEMPERAMENTŮ

JAKOŽTO

2X2X2X2

 

NICMÉNĚ

ZJEDNODUŠUJE SE _NA

ČASTO NA

 

4/

Typologie vycházející z MBTI

V návaznosti na Jungovu teorii vznikl během II. světové války osobnostní dotazník MBTI (Myers-Briggs Type Indicator). Jeho autorkami jsou Američanky Katharine Cook Briggs a její dcera Isabel Briggs Myers. Na bázi MBTI David Kiersey zkonstruoval typologii osobností dle dominantních vlastností a temperamentů. Temperament zde souvisí s ústřední, dominantní potřebou člověka:

• Hráči hledající rozruch (méně než 40 % v populaci)
• Strážci hledající bezpečí (méně než 40 % v populaci)
• Racionálové hledající znalosti (více než 10 % v populaci)
• Idealisté hledající identitu (více než 10 % v populaci)/JZ

https://cs.wikipedia.org/wiki/Temperament

cs.wikipedia.org/wiki/TemperamentŠD

 

 

JZ NICMÉNĚ POJDME NA VŠECH 16

COŽ STEJN BUDE POTŘEBA K VYSVĚTLENÍ TĚCH 4

/https://cs.wikipedia.org/wiki/MBTI/_

https://cs.wikipedia.org/wiki/MBTI

cs.wikipedia.org/wiki/MBTIKLIKEMJZ

 

/

Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je alternativní osobnostní test navržený pro určení osobnostních typů, který však nestojí na vědeckém základě a jeho užitečnost není podložena výzkumnými daty^{[1][2][3][4][5]}. Zaměřuje se na to, jak různí lidé vnímají svět a činí svá rozhodnutí. Od března 2020 (začátek pandemie covidu-19) nabírá MBTI celosvětově na popularitě. Zájem o MBTI stále kontinuálně roste.^{[6][k srpnu 2021]}/ANO, NENÍ DOKONALÝ, ALE JAK SE ŘÍKÁ, NA KAŽDÉM ŠPROCHU _PRAVDY TROCHU/JE PRAVDY TROCHU

 

 

_NUTNO ALE ODLIŠIT PŘIRIZENÝ TEMPERAMENT ČLOVĚKA OD TOHO, JAK SE ČLOVĚK PROJEVJE KVŮLI SILNÉMU STRESU A TRAUMATU, KTERÉ ZAŽIL

 

JZ/Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová vytvořily test během druhé světové války po studiu práce Carla G. Junga a jeho knihy Psychologické typy, z níž je test odvozen. Do určité míry se však liší. MBTI je často využíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manželských poradnách a pro osobní vývoj (osobnostní rozvoj). Robert Kaplan a Dennis Saccuzzo vyslovili k MBTI následující tezi: "Základní předpoklad MBTI je, že všichni mají své vlastní specifické preference skryté ve způsobu vykládání svých zkušeností, přičemž tyto preference jsou základem našich zájmů, potřeb, hodnot a motivací."/JZ

 

/Test však bývá opakovaně terčem kritiky, a to zejména z důvodu nízké reliability^[5] (přesnosti měření), validity^[1][2] i nízké metodologické úrovně podporujících výzkumných studií^[4], jeho použití v diagnostice není založeno na vědeckém základě. Podle reprezentativního průzkumu J. Norcrosse mezi americkými psychology a psychiatry jde o spíše zdiskreditovanou metodu^[3]./

 

NUŽE V=DVA NEDOSTATKY NA ÚVOD

 

_U ČTYŘECH VELIČIN SE PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE JE ČLOVĚK JEDNÍM NEBO RUHÝM POLEM

A TO DÁVÁ 2NAČTVRTOU

_TEDY 16 TEMPERAMENTŮ,

VE ZKUTEČNOSTI ČLOVĚK _V JEDNÉ NEBO KLIDNĚ I VŠECH BELIČINÁCH NEMUSÍ BÝT VYHRSNĚN_DALŠÍ VĚC PAK JE ŽE TEST NENÍ TEST ALE DOTAZNÍK,

TEDY ČLOVĚK SI TAM NAKLIKÁ TO, ČÍM CHCE BÝT, A NÉ TO, ČÍM, JE,

COŽ JE PROBLÉM.JZ

 

/

Vnímání okolního prostředí

• Extroverze: Extroverti žijí okolním světem, rádi mluví a vyjadřují své pocity. Ke spokojenému vedení svého života potřebují kontakt s ostatními, a zpravidla s větším množstvím lidí. Někteří bývají podráždění již po několikadenní izolaci od společnosti. Společenský život jim dodává energii a ve společnosti se cítí uvolněně.
• Introverze: Introverti žijí svým vlastním vnitřním světem. Raději mlčí a přemýšlí, než aby se vyjadřovali. Soustředí se na maličkosti i myšlenky či pocity ostatních a jsou přemýšliví. Společnost zpravidla nevyhledávají, přičemž mnohdy do ní bývají nuceni okolím a není to pro ně příjemné. Než něco řeknou, v hlavě si to několikrát promyslí. Samota jim dodává energii a vystačí si s hrstkou dobrých kamarádů./JZ

JZ

/

ískávání informací

• Smysly: Smysloví lidé žijí přítomností, takže je zajímá zejména vše, co je právě tady a teď, tj. nikoliv to, co by mohlo být. Věci vnímají přes svých pět smyslů, tudíž je pro ně důležité to, co například vidí, slyší anebo cítí. V porovnání s intuitivními lidmi mají své smysly "natrénované," takže bývají zručnější, mívají lepší životosprávu i rádi sportují, a to právě díky využívání svých smyslů.
• Intuice (Vhled): Intuitivní lidé žijí budoucností, pročež je zajímá především vše, co bude anebo co by mohlo být. Mívají lepší představivost, která se odráží v jejich myšlenkách, zkušenostech a zobecněných praxích (teoriích). Rádi zkoumají věci do hloubky, protože je zajímá, co, proč a jak se děje. Upřednostňují zejména teoretickou činnost před činností praktickou, v nejvyhrocenější formě, kdy úplně převažuje intuitivní (vhledový) přístup k získávání informací nad smyslovým, a sice kvůli nevyužívání smyslů/

 

_EXTRVERTŮ JE VÍCE, NEŽ INTRONERTŮ.

STEJNĚ TAK SENSING JE VÍCE NEŽ INTUI TION N

 

JZ

ZHD

/

Zpracování informací

• Myšlení: Lidé s převahou myšlení upřednostňují údaje, čísla a skutečnosti před pocity ostatních lidí. Bývají často|občas neústupní a neohleduplní k ostatním. Jejich přístup k řešení problémů spočívá ve vyhodnocování dat a faktů, přičemž objektivně vyberou tu nejlogičtější a nejsprávnější možnost, často|občas bez ohledu na dopad na pocity ostatních lidí. Lze pozorovat synergie s intuicí.
• Cítění: Lidé s převahou cítění mnohdy fakta a data opomíjejí a jednají takovým zpusobem, aby se ostatní lidé cítili co nejlépe. Raději vyberou morální možnost, která krátkodobě přivede ostatním dobrou náladu, než aby vybrali objektivně správnou možnost, která bude dlouhodobě funkční. Dělají kompromisy a dohody. Jsou empatičtí a rádi dělají ostatním radost./JZ
• LIDÉ TYPU CÍTĚNÍ NEJSIU VHODNÍ _K PODNÍKÁNÍ
• KDYBY TITO LIDÉ PODNIKLI, TAK PRODĚLAJÍ I GATĚ
• KROM JEJICH NAIVITY
• A PŘÍDNÉMU NAPLENÍ SE NA PODVODNÍKA
• SI MOHOU STANOVOVAT PŘÍLIŠ NÍZKÉ MARŽE
• A TAKÉ MAJÍ TENDENCI MYSLET SPÍŠE NA TO,
• ABY UDĚLALI LIDEM RADOST,_
• NEŽ ABY SI VYDĚLALI.

PODNIKATEL MUSÍ NĚCO, NA ČEM SE NEDÁ VYDĚLAT, PROSTĚ NEDĚLAT.

_V RÁMCI VLASTNÍHO PUDU SEBEZÁCHOVY, BEZ OHLEDU NA TO, ZDALI TO NĚKOMU BUDE CHYBĚT.

============JE NEVHODNÉ, ABY CÍTÍCÍ LID PODNIKALI, KDYŽ PODNIKAJÍ, TAK TO DOPADNE ŠPATNĚ.

 

NICMÉNĚ JE NUTNÉ UPOZORNIT, ŽE V TESTU SI SPOUSTA LIDÍ NAKLIKÁ TO, CO SI TAM PROSTĚ CHCE CHCOU NAKLIKAT,

CHTĚJÍ NAKLIKAT.

 

POKUD SI TAM NAKLIKAJÍ TO, CO SI TAM CHTĚJÍ NAKLIKAT, TAK TYTO DOPORUČRNÍ,

PAK JIŽ,

LOGICKY,

NEPLATÍ.

 

_/

Životní styl

• Usuzování: Usuzující lidé jsou rodilí plánovači, takže vždy postupují dle svého plánu, ať pouze s vizualizací, nebo jen v mozku. Jsou uspořádaní, inklinují k postupným řešením a dokáží záležitosti dotáhnout až do konce, a to poměrně rychle. Před nerutinní akcí (například odlet k moři) si vždy přichystají plán, třeba i s časovou osnovou, a dle něj postupují. Vše řeší dopředu, pročež letenku koupí a hotel zarezervují s (velkou) časovou rezervou.
• Vnímání: Vnímaví lidé zpravidla neplánují a řeší věci tak, jak přijdou. Často záležitosti odkládají až do poslední chvíle, kdy je teprve začínají řešit. Nejlépe se jim daří pod tlakem, tj. ideálně v časové tísni. Někteří dokonce pracují pouze pod (časovým) tlakem, takže pokud jim je dána volnost, pravděpodobně nastane odkládání (prokrastinace) až do doby, kdy nebývá dostatek času. Jsou neuspořádaní, ale cítí se, že mají ve všem pořádek. Oproti usuzujícím lidem si třeba koupí last minute (na poslední chvíli) letenku a z ničeho nic si udělají výlet./ZSN_ ZDH_

_TATO POSLEDNÍ DVOJICE MEZI USUTUJÍCÍ A VNÍMAJÍCÍ JE TO, CO NA MBTI TEORII TEMPERAMENTU CHÁPU NEJMÉNĚ_PODLE TOHO CO BYLO POPSÁNO

BYHC ŘEKL ŽE SI USUTUJÍÍ KOUPÍ ZÁJEZD,

TEDY MÁ HODEL JIŽ PŘIPRAVEN PŘD ODJEZDEM, ZATÍMTO_VNÍMAJÍCÍ, PROSTĚ ODJEDE AUTEM K MOŘI A SPOLÉHÁ SE, ŽE TAM NĚJAKÝ VOLNÝ POKU J BUDE_

COŽ NY MOHLO BÝT VELKÉ RISKOVÁNÍ, V KONČINÁÍCH NEBEZPEČNÝCH ČI VELMI CHLADNÝCH,

ALE KLASIKA U MOŘ VYHŘÁTÉHO, TAM SE DÁ VLASSTNĚ SPÁT NA PLÁŽI, KDYŽ BY NEBYLO MÍSTO V HOTELU

 

CO SE TÝČE PRÁCE

_ŘEKL BYCH ŽE ONEN USUZUJÍCÍ TYP JE VE STRESU,

NEUSTÁLE MYSKÁÍ NA TO, CO BY BYLO KDYBY,

A K PRÁCI A PRACOVITOSTI JEJ ŽENE VLASTNĚ TA PŘEDSTAVA A STRACH Z TOHO, CO MŮŽE PŘIJÍT.

NAPROTI TOMU VNÍMAJÍCÍ ČLOVĚK JE BEZSTAROSTNÝ A TA BEZSTAROSTNOST PAK VEDE K TOMU, ŽE NEPRACUJE,

A POTŘEBUJE ČASOVÝ LIMIT,

ABY VŮBECZAČAL PRACOVT, ALE U TAK ŽAČNE PRACOVAT TEPRVE, JAKMILE SE BLÍŽÍ TERMÍN, PROTŽE TO JE VLASTNĚ ZDROJ STRESU.

_USUZUJÍCÍ VŠAK MYSLÍ DLOUHO DO PŘEDU, ČÍMŽ SE STRESUJE A STRESEM NUTÍ K PRÍCI

I BEZ ČASOVÉHO LIMITU A TERMÍNU

 

_Z HLEDISKA PRACOVITOSTI JSOU TEDY LEPŠÍ USUZUJÍCÍ LIDÉ,

ALE VNÍMAJÍCÍ LIDÍ JSOU DOBŘÍ TAM, KDE USUZUJÍCÍ SELHÁVAJÍ

KVŮLI EXTRÉMNÍMU NÁVALU STRESU, KTERÝ VLASTNĚ PAK UŽ NEZVLÁDNOU

 

_USUZUJÍCÍ LIDÉ PAK MOHOU BÝT NERVNÍ, LOGICKY, KDO JE VE STRSU, TAK TO MŮŽE BÝT ZA NÁSLEDEK, ŽE JE POTOM NERVNÍ,_

TEDY Z HLEDISKA MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ BUDOU PŘÍJEMNĚJŠÍ LIDÉ BEZSTAROSTNÍ,

A TO BEZ OHLEDU NA TO, KDO MÁ VĚTŠÍ SRDVE_=SRDCE==============

 

MOHL BYCGH TO TEDY CHÁPAT TAK, ŽE USUZUJÍCÍ LIDÉ JSOU SADNO VYSTRESOVANÍ,

A STRES JE PAK VEDE I K TÉ PRACOVITOSTI

 

NAPROTI OMU VNÍMAJÍCÍ LIDÉ SE TOLIK NEBOJÍ O SVÉ PRACOVNÍ MÍSTO, ANI KATSTROFU, KTEROU BY MOHLI ZPŮSOBIT, JSOU BEZSTAROSTNÍ,

COŽ JE DÁNO TÍM, ŽE JSOU MÉNĚ NÁCHYLNÍ NA STRS,

 

NICMÉNĚ PROKLASTICE NEVZNÍKÁ BEZDŮVODNÝCM

NEBO NEVZNIKÁ

JEN BEZDŮVODNÝM

ODKLÁDÁNÍM VĚCÍ

 

_KDY VNÍMAJÍÍ ČLOVĚK SI ŘEKNE, TOHLE MOHU UDĚLAT POZDĚJI,

 

ALE VZNIKÁ TAKÉ PRÁVĚ Z TOHO STRRESU,4TEDY NĚKDO MÁ SRACH NĚCO UDĚLAT, MÁ STRAHC SE T_=DO

NĚČEHO PUSTIT,

MÁ STRAK ŽE NĚCO POKAZÍ,

A TÍ VZNIKÁ PROKLASTICE, TEDY VĚČNÉ ODKLÁDÁNÍ,

ALE ODKLÁDÁNÍ ZE STRAVU SE DO TOHO PUSTIT, NIKOLIV Z BEZSTAROSTNOSTI_JENKLÁV

 

 

JZ/

Vnímání okolního prostředí	Získávání informací	Zpracování informací	Životní styl
E – Extroversion (Extraverze)	S – Sensing (Smysly)	T – Thinking (Myšlení)	J – Judging (Usuzování)
I – Introversion (Introverze)	N – iNtuition (Intuice)	F – Feeling (Cítění)	P – Perceiving (Vnímání)

/ZDH_EXTROVERZE A INTRVERZE NEBUDU KOMENTOVAT, TO JE ZNÁMÁ UKECANOST NEBO NAOPAK MLČENLIVOST

_

TO DRUHÉ BYCH ŘEKL, ŽE S JE VÍCE ZAMĚŘENO NA MANUÁLNÍ PRÁCI NEBO I JAKO HRÁČ NA HUDEBNÍ NÁSTROJ TŘEBA, ZATÍMCO _N

UNTUITION BY MĚL BÝT VÍCE ZAMĚŘEN V UVOZIVKÁVJ NA PRÁCI HLAVOU====TEORETICKY JE TEDY N VÍCE NEŽ S,

IKDYŽ LIDÉ N MOHOU BÝT VELMI NEPRAKIČTÍ, A NAVÍC DNESKA UŽ NEPLATÍ, ŽE LIDÉ PACUJÍCÁ HLAVOU MAJÍ AUTMATICKY VYŠŠÍ PLAT VÝDĚLEK MZDU,

_COŽ KDYSI DÁVNO SPOLEHLIVĚ PLATILO, ALE DNESKA UŽ TO TAK UPLNĚ_/VŽDY

PLATIT NEMUSÍ

 

_T DÁVÁ LEPŠÍ _ZAMĚŘENÍ NA VĚCIM TECHNIKU, ALE TAKÉ EKONOMKU A PODNIKÁNÍ

ZATÍMCO F DÁVÁ LEPŠÍ ZAMĚŘENÍ NA PRÁCI S LIDMI_

ČLOVĚK F BY MĚL BÝT VĚTŠÍ SRDCE

IKDYŽ

_NEPŘÍJEMNÁ MŮŽE BÝT ČLOVĚK NEJENOM CHLADNOKREVNÝ, ALE TAKÉ NÁLADOVITÝ, VYSTRESOVANÝ

 

VYSTRESOVANÝ ČLOVĚK MŮŽE BÝT NERVOZNÍ, NĚKDY

 

 

=============================================R PŘ

 

_USUZUJÍCÍ LIDÉ BYCH PAK NAZVAL LIDMI VYSTRESOVANÝMI A ÚZKOTLIVÝMI

 

VNÍMAJÍCÍ LIDI BYCH PAK NAZVAL JAKO LIDI_BEZ STRESU,

COŽ ZNAMENÁ, ŽE JSOU LEHKOVÁŽNÍ, ALE NA DRUHÉ STRANĚ DOKÁŽÍ ZACHOVAT CHLADNOU HLAVU TEHDY, KDYŽ JE TO POTŘEBA==================KDYBYCH TO PŽIROVAL K HXYPOKRATOVÝM TEMPERMEBTŮM, TAK LEHKOVÁŽNÝ JE SANGVINIK A TO BY BYL TÍMPÁDEM VNÍMAJÍCÍ P

V SYSTÉMU MBTI

 

_NAOPAK CHOLERIK

JE TYPICKÝ USUZUJÍCÍ

TEDY VYSTRESOVANÝ ČLOVĚK, ČLOVĚK PRACUJÍCÍ _PRACOVITÝ

_CHOLERIK MŮŽE BÝT AŽ PŘEHNANĚ PRACOVITÝ,

COŽ NA POZADÍ MŮŽE BÝT STRES CHOLERIKA, TEDY CHOLERIK MÁ POCIT ŽE KDYŽ NEBUDE VŠE DOKONALÉ, TAK SE ZHROUTÍ SVĚT NEBO SE STANE NEŠTĚSTÍ_

NEVÝHODOU CHOLERIKA JE, ŽE NEDOKÁŽE _ZACHOVAT CHLADNOU HLAVU,

ZATÍMCO NAOPAK SANGVINIK ANO,

SANGVINIK NAOPAK NEDOKÁŽE MYSLET NA TO, CO PŘIJDE

 

ZBYLÉ DVA HYPOKRATIVI TEMPERAMENTY PAK BUDOU NĚCO MEZI, TEDY NĚCO MEZI USUZUJÍCÍM A VNÍMAJICÍM, TEDY NĚCO MEZI VYSTRESOVANÝM A LEHKVÁŽNÝM BEZE STRESU

 

_STRES_JE NEGATIVNÍ,

ALE LIDÍ ZCELA BEZE STRESU JSOUBLEHKOVÁŽNÍ