prolog: odpust mi (můj milý živote) že tebou pohrdám vždyť ublížil jsem víc já tobě než ty´s kdy mohl nám

někdy je všechno jinak

a tak jen mlčky uhýbám
když spatřuji
jak bere
               a dává
                             a bere

a jindy se usmívám
nad všemi těmi možnostmi
když přichází
                      a odchází
                                       (a přichází)

Ale dnes jsem se ještě probudil.