Především pro vyžírky a zlodějíčky

V Kanadě se žije velmi snadno zvláště těm, kteří nemají problém obcházet určitá pravidla a společenské konvence. Velmi dobře se zde žije například těm, kterým nevadí za určité věci neplatit, ačkoli by měli, různě ohýbat systém, aby nemuseli platit plnou částku a tak podobně. Pro české mazané hlavičky téměř ráj na zemi.

Teď jsme narazili na jeden romský pár z Česka v autobuse. Holka se s klukem hádali, protože kluk nevhodil do kasičky na placení lístků 3 dolary, ale jen dva. Holce se to nelíbilo, klukovi to nevadilo (vinil ji z toho, že mu dala dolary pouze dva). Proč zmiňuju, že šlo o romský pár? Ne proto, že mám předsudky, ale proto, že vyjma mé rodiny je to v Kanadě druhé setkání s krajany, v obou případech s Romy, a v obou těchto případech šlo buď o kráděž (viz zde) nebo o nezaplacení plné částky.

Ono je to bohužel velmi snadné - v obchodech sice fungují bezpečnostní rámy, které detekují kradené zboží, nicméně i když rám svítí a houká, tak to nikdo v obchodě neřeší. Navíc zboží (především oblečení) má někdy pouze cenovku, která se dá snadno odstranit. Například dnes jsem v obchodě s oblečením byla svědkem toho, jak paní prošla rámem, který blikal a nikdo ji nezastavil. Tak se ta paní vrátila k pokladně a ptala se prodavačky, jestli jí všechno oblečení namarkovala, když ten rám pořád houká. Přišly na to, že nenamarkovala. Myslíte, že by se tohle mohl stát v Česku? Že by se nakupující vrátila? A pokud ano, v kolika případech?

Místní systém městské hromadné dopravy umožňuje jednoduché obcházení placení tím, jak je to zařízeno - teoreticky se můžete celý den vozit na jeden lístek v hodnotě tří dolarů. Navíc v autobusech a tramvajích se platí jízdné u řidiče do kasičky. Řidič si při velkém množství lidí a větším množství drobných nemůže spočítat, zda mu lidé do kasičky vhodili opravdu tři dolary (např. v pětadvaceti centech).  Jste-li drzejší povahy, je pro vás snadné na některých zastávkách (především přestupních stanicích metra a tramvají/autobusů) vejít do dopravního prostředku úplně bez placení. Za jak dlouho myslíte, by v Česku trvalo než by toho lidé začali ve velkém využívat?

Místní malí obchodníci se zeleninou, ovocem a květinami mají své zboží vystaveno celý den venku před obchodem. Vystavené zboží není nikým hlídané, čili by bylo velmi snadné si pár kousků ovoce nepozorovaně vzít a dokonce tak i pravidelně "nakupovat". Jak dlouho by trvalo v Česku, než by obchodníci museli zavřít krám?

A co se týká místní politiky, ta je ještě lahodnější. Před několika měsíci řešili v Torontu případ jednoho kandidáta na starostu, který lhal o tom, že má milenku. Nakonec se přišlo na to, že ji opravdu má a tak zastavil svou předvolební kampaň na starostu Toronta se slovy lítostí a  omluv, že klamal své sympatizanty (zde). Nerezignoval sice na svůj dosavadní post radního a předsedy městské hromadné dopravy, ale neznám českého politika, který by se veřejně omluvil za lži. Zní to jako science fiction, že?