Červenec se vypařil jak od ohýnku dým a já z něj zhruba polovinu strávila mimo realitu v překrásné rutině koupání v moři a přejídání se melouny a výbornou zmrzlinou v mé milované Itálii (ale i tak mám pocit, že mi nejmíň týden musel někdo ukrást, jak to rychle uteklo :o(. Každopádně konec července znamená další blogové výročí, a přestože by mě nikdy nenapadlo, že tak dlouho vydržím, tenhle blog (resp. jeho předchůdce, na něhož plynule navazuje) už svými výplody živím dlouhých čtrnáct let, což je taky hlavní důvod, proč píšu tenhle stručný post, páč takové úsilí by nemělo zůstat bez povšimnutí :o)

Takže veselme se, radujme se, přátelé, Rebarbory se asi jen tak nezbavíte :o). Srpen mám sice neuvěřitelně nabitý a každý víkend budu poletovat někde po výletech či návštěvách, takže toho sem nejspíš moc nenapíšu, ale pak "I'll be back" :o)