Seděli jsme naproti sobě a  já si stále neuměl vysvětlit, z jakého důvodu si mezi všemi vybrala právě mě. Zeptal jsem se tedy: "Promiň, ale stále nemůžu pochopit - proč já? Proč miluješ právě mě?

"Srdce je stvořeno k tomu, aby dotvářelo, co rozum ještě nemohl pochopit," tiše odpověděla.

"Kdo to řekl?"

"Enzenštejn"

"A to byl kdo?"

"Nevím."

Tím skončila naše konverzace a já potichu meditoval o slovech neznámého mudrce a miloval jí snad ještě víc. Je dokonalá, pomyslel jsem si. Příliš dokonalá.