Lávky nad řekou

 text: Jan Doné    foto: autor

 

 

Řeky často tvoří přirozenou hranice států, obcí a jejich částí, které naopak zase spojují brody, přívozy, lávky a mosty.

Z hlediska rybolovu jsou neopomenutelné mosty, u jejichž pilířů jsou stanoviště ryb a v jejich blízkosti se zdržují ryby, protože je zde lidé krmí. Větší soustředění ryb pak vede i k zvýšenému rybářskému tlaku a k úlovkům. Pro mne jsou z rybářského hlediska nejdůležitější lávky, dotvářející okolí řeky, umožňující při lovu přechod na druhý břeh bez brodění a hlavně jsou nejlepší pozorovatelnou veškerého dění ve vodě a okolí.

Pohled ze břehu, nebo z vody při brodění, nikdy neumožní spatřit to, co je vidět nadhledem z lávky. Použijeme-li polarizační brýle, pak vidíme téměř vše. Rybářskou muškařskou výpravu na pstruhové revíry Vsetínské Bečvy proto nejčastěji začínám u jedné z lávek ve vybrané lokalitě, některé jsou pro ilustraci na následujících snímcích.

Lávka do obce Jarcová

 

 

Horní lávka v Jarcové

 

Lanová lávka nad obci Bystřička

 

Lávka na Vsetíně v sídlišti Trávníky

 

 Lávka na Vsetíně v Panské zahradě

 

Lávka na Vsetíně u SPŠS

 

Lávka ve spodní části chtové osady v obci Huslenky

 

 

Lávka v horní části chtové osady v obci Huslenky

 

Lávka nad Dinotickým mostem v obci Halenkov

 

Lanová lávka u údolí Hluboké v obci Halenkov

 

Lávka pod jezem v obci Halenkov

 

Lávka nad potokem Stanovnica v Karolince

 

Krytá lávka na cyklostezce nad hostincem u Románků ve Velkých Karlivicích

 Cestou do zvoleného místa lovu zvažuji okolností, které mohou ovlivnit lov. Patří mezi ně velikost řeky, roční období,, denní doba, meteorologické vlivy, stádium měsíce a další, jejichž soupis by mohl být obsahem samostatného článku. Předem připravenou strategii lovu upřesním po příchodu, nebo příjezdu a pohledem z již zmíněné lávky doplňuji prakticky veškeré potřebné vstupní informace pro muškaření. Je to např. stav a průzračnost vody, aktivita vodního i pobřežního hmyzu a s tím většinou související aktivita ryb. Na první pohled zjistím v dohledu, kde se ryby nacházejí, zda přijímají potravu a v kterých místech. Jsou situace, kdy jsou ryby vidět např. na mělčinách protilehlých pobřežních hlubších proudů někdy bez zřetelné aktivity, jindy při vyhledávání, nebo sbírání potravy. Podle mých zkušeností získané informace neplatí jen pro omezený úsek řeky okolo lávky, jsou většinou obecně platné v okruhu i několika kilometrů.

Představme si situaci, kdy je na mělčině vidět "stojící" potočáky, bývá to nejčastěji zrána nebo vpodvečer. Je nutné si podle okolí zapamatovat jejich polohy. Pak stačí po sestoupení z lávky, nabrodit nejlépe proti toku na vzdálenost dohození a nad dané místo umístit suchou mušku, vybranou nejlépe podle popsaných zvážených a vypozorovaných vlivů. Úspěch je většinou na první pokus zaručen. Tak se dá postupovat proti toku a postupně předem identifikované ryby ulovit. Je to jen otázka času úměrného tomu, zda jsou ryby aktivní, nebo ne. I potočák, který momentálně nejeví zájem potravu, se dá přesvědčit k záběru. Podotýkám, že mám na mysli odchované divoké ryby. Faremní granuláky jsem tak nikdy nehledal, jsou většinou vysazováni do jiných lokalit a mnoho informaci, kromě místa vysazení k jejich uloveni netřeba.

Může dojít i k jiné situaci, kdy při pozorování z lávky nejsou na mělčinách ryby vidět, v protilehlém proudu však jsou ryby aktivní. Lze vypozorovat, zdá podle kroužkování sbírají plovoucí hmyz, podle mírně zvlněné hladiny hmyz plovoucí těsně pod hladinou, nebo podle záblesků od těl ryb je patrné sbírání na dně, nebo těsně nad ním. Pozorováním lze zjistit, zda jde o potočáky, duháky, nebo lipany. To vše pak po sestoupení z lávky do řeky dává finální informaci, jakou mušku navázat a jak a kde lovit.

Další situací je, že ani při podrobném pozorování nejsou ryby, ani jejich aktivita vidět. Pokud víme, že tam ryby jsou, pak vyčkáme na příhodnější denní dobu, změnu oblačnosti atd., vlivů je mnoho. Pokud si nejsme jisti, že v tom místě ryby jsou, jde o první návštěvu v roce, nebo o cizí lokalitu, je nejlépe lokalitu změnit. Já osobně jdu, nebo jedu k další lávce.

Možná, že můj popis zní poněkud neskutečně. Je hořkou pravdou, že pozorování většího množství potočáků a lipanů na revírech Vsetínské Bečvy je již minulostí, avšak tlouště, ostroretky, parmy a duháky krátce po vysazení vidět ještě lze. Navíc věřím, že pohled z lávky nad řekou neztratil svoje kouzlo a bude i tak patřit k těm z nejkrásnějších.