nes tě zabiju Harry Pottre. Po dnešku už nebude nikdo pochybovat o mé moci. Po dnešku, se už bude vzpomínat jen na to, jak jsi žadonil o smrt, a já ti, jako hodný pán, vyhověl...." syčel Voldemort do tváře černovlasého chlapce, schouleného u jeho nohou.

Harry se zachvěl, a s bolestivým syknutím se od něj odsunul kousek stranou. Věděl co teď přiijde, tady a teď.

Zvedl bojovně hlavu a hlasem plným nenávisti řekl:

"Jen do toho! Zabij mě..."

Smích temného pána pročísl jako dýka tmu.

"Harry, musíš poprosit...crucio!"

Chlapcovo tělo se prohnulo jako luk, a jeho křik plný bolesti se rozlehl okolím.

Jedna kletba pominula, a nahradila ji další a po ní ještě jedna. Harryho hlasivky a tělo bylo v jednom ohni, z úst mu vytékal tmavý pramínek krve a když pán zla kletbu zrušil jeho tělo se třáslo ještě víc.

"No tak, Harry, jen jedno slovo...popros mě, a já přestanu, slibuji že to bude rychlé..." sklonil se k němu opět Voldemort, a skoumal jeho tvář.

Chlapec se však jen přetočil na bok, jak jen mu to zubožené tělo dovolovalo, a začal vykašlávat krev. K jeho smůle, přímo k Voldemortovým nohám. Ten do něj jen kopl, a vytáhl ho za oblečení na nohy, a odtáhl ho zpět k náhrobku svého otce. Přirazil ho k němu zády, a svou bílou rukou mu téměř něžně přejel po nachové jizvě na jeho čele.

"Já..." zasípal Harry.

"Ano? Copak bys rád?" hned zbystřil Voldemort, a přihlížející smrtijedi propukli v hrůzostrašný smích.

"Já...t-ě...pr-o-sí-m...t-y ty zm-et-ku...za-bi-j-mě..." procedil mezi zuby Harry, a hrdě zvedl hlavu, ale oči se mu zavíraly. Sil mu ubývalo, a on věděl že prohrál.

"Velice rád jsem tě poznal, Harry Pottre!" zvolal pán zla ledově, zadíval se Harrymu do očí a z jeho hůlky vylétl zelený paprsek vraždící kletby, vpil se do chlapcovy hrudi a oheň života v chlapcových očích vyprchal. Jeho srdce utichlo...

"Pošlete těla těch kluků Brumbálovi zpátky, i s pozdravem..." pronesl Voldemort ke svým věrným.