Dneska mě čekalo sekání trávy na chalupě a tak, abych ušel největšímu vedru, měl jsem v plánu den strávit nějak rozumně a trávu nechat na večer, až nebude takové vedro. A protože se blíží super dovolená uprostřed luk a polí na farmě, měl jsem v plánu zjistit, jak to vypadá s aktuálním stavem plodin na okolních polích a loukách a objevovat nové cesty.




Koně na farmě se vyznačují tím, že když člověk přijde do výběhu s provazem a ohlávkou, kupodivu se nerozprchnou, ale naopak všichni přijdou a málem sami strkají hlavy do ohlávky. Asi i proto, že vyjížďka je pro ně spíš vzácnost ;-) No, u mně to vyhrál ponclík Lucky, protože mi pod ohradníkem sám přišel naproti ;-) Tak dostal sedlo a šli jsme do lesa. Problém byl v tom, že ponclík patrně od minulé vyjížďky přibral natolik, že pro dopnutí jeho podbřišníku chybělo asi 15 centimetrů. Druhý podbřišník který jsem našel byl zase moc dlouhej a to tak, že nepomohla ani westernová deka pod anglické sedlo, takže jsem v zatáčkách musel vyvažovat nejen sebe, ale ještě sedlo, a stejně jsem dvakrát jel nedobrovolně na krku. No nic. Já byl po hodině a něco totálně utahanej, poník si to domů klusal a hlavou pohazoval. Když jsem se blížil ke stáji, rozhodl jsem se pro koupel v nedalekém rybníku, ale opět se mi tam nechtělo pěšky.


Podruhé to vyhrál Luiz, který se zdál obalený prachem a evidentně mu bylo vedro. U rybníka jsme byli za 10 minut a sotva jsem stihl sundat sedlo, Luiz už se hrnul do vody sám.

Před koupáním a po koupání


Když jsme se v rybníce dostatečně vyblbli a zaplavali si, tak jsme dojeli zpátky domů, Luize jsem pustil zpátky do výběhu, stačil jsem se na něj ještě podívat jak je krásně čistej, ale to už Luizík...