Pestré vrstvy od Landsmanna, ze kterých nám profesor na přednáškách předčítal, jsem zatím nečetla, knížku Fotr, která prý už není tak skvělá a autentická, ano. Na internetu jsem si v jedné recenzi našla, že jazyk spíš připomíná středoškolské slohové cvičení, s čímž teda souhlasím. Unylý příběh, kdy hlavní hrdina Slávek nedokáže nic jiného než vědomě i nevědomě ubližovat ostatním, využívat je a svou surovostí tak nedokáže ve čtenáři vzbudit ani na chvilku sympatie. Celý román- a to je velmi smutné - stojí vlastně na jediném nápadu, a tím je kousek hlavního hrdiny, kdy, vydávaje se za režiséra, nechá v Karlových Varech odstranit sloup v hotelu (mimochodem, když tuto příhodu líčil Landsmann ve výše zmiňovaném rozhovoru pro Lidové noviny, vyzněla mnohem působivěji). Jinak nezaujme zhola nic - cynická scéna, kdy přemluví malou sestřičku, aby hnízdo hladových ptáčat polila vařící vodou, v nás vzbudí k hlavnímu hrdinovi pouze nechuť a odpor, který se během četby jenom stupňuje, aniž by dokázal přerůst v onu zvláštní fascinaci zlem.

Kniha má vypávět o životní příběh autorova otce, kdy popisuje jeho část života před 2. světovou válkou. Landsmannův "fotr" ale tedy nebyl žádný ctnostný člověk, po většinu času se choval jako pěkný "blb" - člověk nechutně egoistický, krutý, omezený a prázdný, a i když vykazuje znaky člověka, který je učenlivý a budoucnost zprvu vidí ve studiu, nakonec jej jeho nafoukanost a schopnost využívat citů druhých jen dál prohlubuje.

Kniha mě nijak neořesvědčila ve své autentičnosti. Buď teda Landsmann neumí vyprávět a nebo stavěl na velice chabém příběhu. Slávek, mladý kluk, který pochází z vesnice, po škole pásává kozy, nás uvede do děje, který se začíná odehrávat v malém městyse u Jihlavy. Seznámíme se s jeho obyčejnými rodiči, kteří jsou pro něj příliš nudní, následuje rvačka s jeho vlastním bratrem, kterého Slávek považuje za jenoduchého člověka. Rvačka je tak divoká, že má po ní strach se vrátit domů, ukryje se tedy v lesích poblíž domova. Do lesa se s ním vydá i Božka, místní děvče, které je mu oddané. Klasika - celé dny tráví sháněním jídla, které je drží při životě (zde nechutné chytání pstruhů a zajíců) a později i milováním. Útočiště pro upečení chleba na další dny najdou u místní ženy, Američanky, jak jí říkají (no, spíš taková babka kořenářka). Následuje rvačka s místním hochem, který jde lesem. Po čase je rodiče najdou a míří domů. Slávka zachrání jen dobrý prospěch, aby nebyl poslán do kárného zařízení na Slovensko.

V další části knihy Slávek jede vlakem do Prahy, kde má studovat techniku (SŠ). Stylem, že Prahu svým buranským, neomaleným chováním, ohromí, a už ve vlaku kupodivu tímto ohromí paní režisérovou (manželka bohatého režiséra z Prahy). Paní režisérová se zakouká, Slávka pak z vlaku veze ke známým Slávkova otce. Ti jsou u vytržení, že jej přivezla taková paní autem. Služebnou - kuchařku u nich dělá mladá dívka Květa, ke které Slávek pocítí náklonnost (to je snad nejsvětlejší část knihy, náklonnost zpočátku spočívá v tom, že mu ona vaří a nosí napít to, na co on má chuť). Celkem zbytečná scéna je fingované setkání dcery známých s paní režisérovou, režisérem (jinak ve slkutečnosti kameramanem), kde se jim děvče snaží zalíbit, i se odhaluje ve snaze dostat se k filmu. Slávek se schází s paní režisérovou, ta jej seznámí i s manželem, Slávek s paní režisérovou i pravidelně spí. Na jeho prosby režisérová sežene Květě zaměstnání v kadeřnictví, které neměla dostudované, a malý levný byt. Slávek se pak ke Květě nastěhuje, staně se jejím partnerem, byť udržuje poměr i s režisérovou ženou. Má štěstí, reisér si jej oblíbí, na Slávkovo přání jemu umožní si zkusit kamerování a Slávek se rozhodne naučit kameru ovládat. Asi největší osobní životní neštěstí zastihne Slávka, když Květa, která s ním je zrovna v jiném stavu, tragicky zemře, když je na návštěvě v Beskydech u svých rodičů. Slávka o tom přijede zpravit Květin otec a přinese mu i peníze, které s manželkou šetřili Květe na věno. Slávek sice projevuje city, ale utopí je, tak jako začínal už měsíce předtím, v alkoholu. Následuje scéna se sloupem v Karlových varech. Odtud jede Slávek k rodičům, kde se zjeví, všichni jsou z něj u vytržení, chystá se svatba s Boženou, která jej stále miluje. Následuje nařízení, že má zaplatit zbytečně stržený sloup ve Varech, na zaplacení se složí Slávkovi i Boženini rodiče, Slávek peníze od Květina otce nevydá. Po zaplacení sloupu a den před svatbou se Slávek v noci, s penězi v kapse, vydá směr Ostrava. Jak příznačné, když Landsmann - spisovatel z Ostravska pochází.