Teorie, která probouzí v sebevrazích chuť na život.

Jednou přivezli do nemocnice dívku. Bylo jí kolem 25ti let, měla manžela, dobrou práci, kamarády. Přesto se pokusila o sebevraždu, protože její život již nic nenaplňovalo sluncem. Po dlouhém předešlém přemýšlení zvolila sebevraždu předávkováním prášky na spaní. Ovšem zachránili ji. Ikdyž, je možné to v tomto případě nazívat záchrana? Po týdnu se probudila z komatu a ocitla v psychiatrické léčebně. Doktor jí oznámil, že si při tomto pokusu o sebevraždu vážně poškodila srdce a zbývá jí zhruba 5 až 7 dní života. Ona se jen výtězoslavně pousmála, protože stejně zvýtězila a za pár dní se uskuteční její výhra v plné míře. Je krásné, že i tak velkou věc jako je život a smrt můžeme vzít do svych rukou. V té psychiatrické léčebně se seznámila s jednou ženou, která trpěla stavy úskosti. Ovšem dříve. Teď již byla zcela normální, ale dělala, že ještě v pořádku není, protože nechtěla zpátky tam, do světa, kde se musí o sebe postarat. Doktoři to věděli, ale nechali ji. Té ženě bylo kolem 40ti let. Když se na místní zahradě setkala s dívkou dali se do řeči. Celých 5 dní dívka komunikovala pouze s touto ženou. Ona začala přemýšlet, proč si vlastně hraje na nemocnou, když není. Kolik věcí by mohla dělat tam venku, za zdmi toho ústavu. Tedy odešla z něj. Dívka měla dost času myslet na smrt a bilancovat svůj život. Nakonec s vědomím pomalé smrti chtěla žít, ale již nebylo úniku. Musela zemřít. I řekla si že když už tedy musí zemřít, tak ne tady. Chce zemřít na svém oblíbeném místě - na jednom kopečku u kapličky. Tedy předvečer sedmého dne utekla. Když byla u kapličky, tak ulehla s vědomím, že když usne, tak se již neprobudí. Usnula.

Ten večer s ní měl schůzku její doktor. Chtěl jí sdělit, že jí celou dobu lhal a že má srdce zcela v pořádku. Bude žít ještě dlouho. Dívka byla pro něj takový pokusný králík, protože věděl, že sebevrazi většinou svůj čin zopakují, tak neměl co ztratit. Celý 7 dní jí dával inijekce s látkou, která vyvolávala příznaky poškození srdce. Tudíš se snadno zadýchala, u srdce jí píchalo a hned byla unavená.

Dívka se osmí den ke svému úžasu probudila. Nechápala co se děje, vždyť měla být již mrtvá. Rychle vztala a cítila se velmi dobře (protože nedostala inijekci). Rozběhla se tedy radostí po louce.

Svůj sebevražedný počin již pravděpodobně nezopakuje.

Co si myslíte o této teorii, že vědomí smrti nás podnítí k životu?