Našlajsem jednu smsku kterou jsem si napsala do mobilu protože jsem nemohla na net když jsem měla depku:

"Dneska, ted mám hrozně hlubokou depresi. Prostě někdo vás tak dokonale dokaze vydeptat ze to prostě dál nejde... Že by bylo snad nejlepší sáhnout po něčem fakt ostrým a prostě si podřezat žíly. Nebo si píchnou hacko. Ale pak tu jsou lidé kteří vás podrží, kteří jednou, dvema větami v SMSce kterou vám pošlou, vás přesvědší že to ne. Že to určitě půjde jinak. Že tu nejsou jen ti špatní, ale i ti kteří vás mají rádi a vždy vás podrží."

Na to že když mám depku píšu absolutní blbosti, tak mi tohle přijde celkem dobrý, pravdivý. Nebo to že je to pravdivý - v to doufám...

Vždycky existuje člověk který je na tom hůř. Vždycky. Ale aké vždycky existuje člověk který je na tom stejně i líp. Jen hledat a najít. Nepokračovat v sebedestrukci, ale hledat krásná místa v životě pro které stojí za to žít.