V hodině rysa

15. 03 2008 | 21.07
Ahojky, teď jsem se vrátila z divadla. Z amatérského divadla Exil.
Když jsem odcházela tak mi lidi na icq přáli krásný kulturní zážitek. No kulturní... Lépe řečeno psychologický zážitek. Ano to by sedělo více. Takže o čem ta divadelní hra byla.. No to nevím jak popsat.
Vlastně bylo že udělali experiment na psychicky labilních lidech ( násilných vrazích....). Dali jim zvířátka aby v nich znovu vybudovali city. Děj celé hry je o tom, že jeden kluk, který zabil dva nevinné lidi dostal kočičku – Vileho, a vypráví farářce jak žil s Vilim. Ten kluk byl v pokusné skupině, jeho "kamarád" Erikson byl v kontrolní skupině. Lidé v pokusné skupině dostali zvířátka na rozdíl od skupiny kontrolní. Erikson Viliho tomu klukovi hrozně záviděl a řekl, že pokud Viliho nebude mít on tak nikdo. Tak jednou když se kluk s Vilim večer procházeli ho mu ho vytrhl z ruky a hodil přes plot – do lesa. Potom a proto pak přišel ten kluk do Eriksonova pokoje a několikrát ho bodl nůžkami. Pro kluka byl Vili bůh. Povídali si. Kluk povídal Vilimu o dědově domě (který podpálil) a Vili mu řekl, že si pro něj přišel, aby se tam spolu vrátili. Podle kluka Vili v lese zemřel, tak se pro něj vrátil s tím ho si pro něj přišel, že budou spolu žít v tom dědečkově domě. Potom co ten kluk vše povyprávěl té farářce tak vystoupila z církve, protože když může věřit tomu že kocour je bůh a že dědečkův dům jsou nebeské varhany nemůže v církvi dále pobývat. Když odešla od kluka, on spáchal již po několika neúspěšných pokusech zvonu sebevraždu – tentokrát úspěšně. Muselo se mu dobře umírat když věděl že tam na něj čeká jeho kocour. Kocour který měl na sobě bílé a zrzavé proužky, vypadal jako trochu jako tygr a pod bradou to měl celé bíle. Když věděl že tam na něj on čeká.
Tato hra byla velkým psychologickým zážitkem.
Tady je jak tuto hru popsalo samo divodlo.
Na to že to je amatérské divadlo, tak výkony herců byli dokonalé. Nešlo jim to nevěřit.
Tak už vím jak jednou skončím já :-D Ne to je vtip :-D
Neexistuje bůh. Jen víra.