Najednou cítím chvění.

Podivný pocit, že tam někde venku

Za hradbami, za těmi neprostupnými valy mého já, subjá, nadjá, mezijá

Je někdo, kdo je mojí druhou polovinou.

Polovinou. Anebo lepším já.

Kopií, které hodný grafik

Vyhladil vrásky, odstranil šum a přidal krásný filtr.

Ne.

Nechci ho uchvátit pro sebe.

Chci, aby byl šťastný po svém..

Aby dál byl tím, kým možná kdesi kdysi jsem, byl jsem nebo budu.

Chci jen okamžik.

S ním.

Vědět, že nejsem na světě sám.

Že tam někde existuje někdo, kdo ví, co je za mými hradbami.

A dál miluji svůj život.

Bez ohledu na to

Co by kdy mohlo být.

Zaceluji staré rány

A chvěju se pokaždé

Když vidím jeho jméno.