Jako korálky

Zelenavá světélka

Sedíme oba v pavoučí síti

 

Pavouk Chrónos na nás pomrkává

Osmi lesklýma očima

 

Zelenavá osamělá světélka

Na sebe smutně hledí

Skrz moře pavučin

 

A Chrónos čeká

Až rozkvete novoroční obloha

A bude moci překousnout další z vláken

 

Jako zelené korálky na lepkavých nitích

Sedíme dál

 

Kdo udělá

První krok

Nad propastí?