Včera večer za mnou do pokojíčku přišel bratránek...

"Šári,půjdeš se mnou zítra běhat?"zeptal se...

A já jako proč...odpověď zněla:"Se podívej na ty špeky,chci zhubnout,"a při těchto slovech se poplácal po břiše...

Pomyslela jsem si:"No konečně."

My mu to říkali už dávno,ale on nás vždycky odbyl,že je mu to jedno...konečně si snad uvědomil,že v devíti letech vážit víc než já asi není normální...

Jenže já dneska nemohla,páč jsem letěla za Eeliškou dát jí něco pro toho kocoura...

Snad to zabere...

Pak jdu k babičce pro pár vajec a koukám,bratránek leží...

Se ptám,jestli byl běhat...prej ne...

A zítra to asi taky nevyjde,páč jdem s Eeliškou na penzoš...třeba na salát...nebo na pohár...

Popadnu teda pár vajec a že je šoupnu do kapsy...tam však narazím na nějakej bloček...

Vytáhnu ho a...žádnej bloček...filtry,který mi nechal bratr...(to už něco je,když mi bratr něco jen tak nechá...)

Mně je to ale stejně nanic...zaprvý-já nikdy nebalim...a za druhý-stejně přestávám...(nechci dopadnout jako někteří jiní...)

No neva...

Jdu se psychicky připravovat na víkend,páč si myslim,že ať už pojedu na jednu nebo na druhou akci (podle toho,kterou vyberem),budou tam i lidi,který mě nemůžou vystát...

To je jedno...stejně tam někam s Eeliškou vyrazíme...