Kluci jako knihy...

Dneska po škole jsme si s holkama zašly do cukrárny a já jim vyprávěla o jednom skvělym kámošovi...pak nevím proč jsem si vzpomněla na bejvalýho a přirovnala jsem ho ke knize...ke knize o ničem...On byl jako povinná četba...nudnej a bez smyslu a přece jsem ho musela poznat...ti chytřejší ovšem udělají to,že jim stačí,co o "knize" slyší a poznat ji radši nechtějí,udělají si svůj vlastní názor...
Toho kámoše bych ale přirovnala k zábavné knize...zatím jsme se s ním nikdy nenudila...další kámoš je jako komedie-život plnej trapasů a komickejch situací...
Někteří kluci jsou jako tragédie (ti,co pořád něco řešej...),jako poezie (romantici...),jako Bible (protiřečej si...),jako horror (lepší nepoznat...) no a jako spousta dalších... Každýmu se určitě vybaví nějaký druh nebo styl knihy,ke kterému by mohli přirovnat svý kámoše,nepřátele,...