Káťa,Simča a Éďa...

 

Týnka...

 

 

Týnka a já...

 

 

Aby egoistická foto nechyběla...

 

 

Týpek,co mi dal balónek a pěstí pod oko... Ale byl fajn...

 

 

Další egoistická...chtěla jsem to napsat německy,ale nějak to nevyšlo...

 

 

Výhled z našeho stanu...na hlavní sídlo toho pěknýho Jičíňáka...

 

 

Můj Waspikita...

 

 

A ta Karolína,nebo jak se to jmenovala...

 

 

Ála a Pája...a Eevik se tam schovává...

 

 

Můj stín...jediný věrný společník...

 

 

Se všema lidma,co jsou tady,jsem strávila neobyčejně krásný chvíle...někdy i krutý a smutný,ale převážně to všechno bylo fajn,když se na ty krutosti zapomnělo...

Třeba s tou holčinou...viděly jsme se chvíli a už jsme se zakecaly a všude spolu chodily...

Ta byla fakt fajn...snad ji potkám zas...

A Waspikita...fajnovej kluk...nikdy jsme spolu sice nechodili,ale aspoň jsme kámoši...i po čtyřech dlouhých letech...dva roky jsme se neviděli,ale my dva bysme se poznali i na kilometry daleko...

Ještě pro mně moc znamená...(tu společnou foto sem ale dávat nebudu,vypadám tam příšerně...)

Jak tak koukám na ty fajnový lidi,říkám si,že je škoda,že jsem nešla na tu ekologii do Český Lípy...

Vím Beruško,přemlouval jsi mě,ale já nee...já Beran zabedněnej...

Snad se v sobotu uvidíme...