To jedno koťátko si vezme mámina kolegyně,ale babička už najednou kotě nechce a ty dvě sousedi taky ne...

Takže babička je chce nechat zastřelit...

A to ještě ke všemu tomu blbýmu Frantovi,kterej nám postřílel už tolik koček jenom kvůli kožichům...

Jako já ty koťátka nemůžu nechat takovýmu osudu...

Musím něco rychle vymyslet...snad mě něco napadne...

My se o ně už starat nemůžem...to mi řekla máma...

Ale já je zas nemůžu nechat zabít!

Přemejšlela jsem,že bych je někam odnesla...snyd by se jich někdo ujal,nebo by se o sebe už mohli postarat...

Všechno jen ne nechat je zastřelit nebo utopit!!!

Si vzpomínám,když jsme s Eeliškou a bratrem jednou měli utopit kotě,protože ho kousnul kocour a ono by stejně asi nepřežilo...

Eelišky děda nám ho dal a ať ho utopíme v korytě...ale my nemohli a strašně moc jsme brečeli...nakonec to udělal sám,ale my brečet nepřestali...