Tak jsem se dneska zamyslela nad tím,koho vlastně hledám...a naneštěstí nenacházím...

Já vždycky musim mít něco extra,protože i já jsem občas "extra"...takže ideální partner pro mně?

Určitě tak trochu šílenej jako já,ale ne zas moc,prostě všeho s mírou,že jo

Taky trošku hezkej...i když mám asi trošku zvláštní vkus...nebo spíš nevim přesně,jakej typ se mi líbí...se podívejte na to,s čím jsem chodila...každej jinej...i když převažovali tmavovlasý,noo...

Dál by měl mít sklony filosofovat...přiměřeně...prostě jen ráda rozebírám některý věci do hloubky... Ale zas by se mnou ve všem neměl souhlasit,protože pak je to nuda...a hlavně odlišný myšlenky vedou k dialogu a tím pádem i k filosofování...

Hlavně by mě teda měl mít rád...co taky s člověkem,kterej vás rád nemá,že...

A měl by bejt hodnej a neměl by mě do ničeho nutit,pokud sama nechci...s vyjímkou učení,cvičení a podobnejch věcí

Tak trochu odvážnej,aby se mnou zkoušel blbosti,co vymyslím...a zároveň tak trochu romantik...

Bylo by fajn,kdyby měl podobnej vkus,co se hudby týče...ale to není podmínkou...rozumět si lidi můžou i když poslouchaj jiný věci (pokud spolu nebydlej...tam už je trošku problém na dohodě...) Ovšem vadilo by mi,kdyby mi vnucoval to,co se líbí jemu...

Rozhodně by měl tolerovat to,že jsem příznivec Pottera,Shana a podobnejch hrdinů,sic vymyšlenejch...tohle je prostě můj svět a když je mi nejhůř nebo když není kudy z nudy,tak tam utíkám...

Neměl by kouřit a pořád vysedávat v hospodě,protože bavit se dá i jinak než opíjením se...braní drog taky nepřijímám...lepší je realita...(věřte mi...zkusila jsem sejkory s marihuanou a ten tunel,co jsem měla před sebou,ta dálka,co mě dělila od ostatních,ta neskutečnost a přání,aby už bylo všechno zase v pořádku,protože mi nebylo zrovna nejlíp...děsná ospalost,nevolnost,pocit padání,točení se...prostě děs...)

Taky by na mě měl mít čas...

A měl by mít rád zvířata...(předevšim kočky) a taky divadlo...protože já miluju chození do divadla a zamyšlení se nad tím,co jsem viděla...(a teď mi dost stouplo sebevědomí,když mi na přijímačkách na Karlovce řekli,že je hodně zaujaly moje práce...rozbor jedný hry jako takový a jedný inscenace)...teda to zamyšlení až tak po dvou hodinách,protože si to člověk může několikrát přebrat a teprve potom říct,co si o tom opravdu myslí...

Trocha zájmu o umění taky není na škodu...

Hlavně by neměl bejt ani sebestřednej,ani moc tichej...

Měl by mi otevřeně řikat,co si myslí a na co myslí,jinak to pak směřuje k nedorozumění a nepochopení...a neměl by lhát...za prvý to nesnášim a za druhý se na to stejně přijde...

Neměl by byjt mladší...z toho už jsem nějak vyrostla...i když taky to není podmínka...ale zas by neměl bejt o moc starší...ideální by bylo,kdyby byl nebo se chystal na vejšku,protože mám pocit,že takovej člověk by mi rozuměl nejlíp...

Hehe,a pavouky by nemusel mít v lásce... Neřikám,aby je vraždil,to totiž z pověrčivosti nedělám ani já...ale zas nemusim,když někdo ví,že pavouky nemám ráda a schválně je na mně hází...a hady taky nemám ráda...a červy...když to tak vemu,tak mi nevaděj jen berušky a žížaly...k ostatní havěti mám tak trošku odpor...brr...

Podmínkou je slušná znalost češtiny...nesnášim chyby,co lidi dělaj...(holky šli,kluci hrály,výkend,...),vim,že některý za to nemůžou a v tom případě jsem ochotná to tolerovat...ale někdo se středním (a hodně často i s gymnaziálním) vzděláním,by to teoreticky dělat neměl...

Nemám ráda,když někdo za každym druhym slovem řiká VOLE,to mě vytáčí...a tak by to můj "vysněnej partner" rozhodně neměl mít ve zvyku...

Pokud by byl z většího města,pak by měl chápat,že ne všichni z vesnice jsou burani...(i když přiznávám,že spousta lidí je vyplesklá z Prahy...i já taková byla...ale díky většímu počtu návštěv našeho hlavního města v poslední době jsem se už změnila...)

Mohl by věřit,že láska existuje a že to není jen obyčejnej chemickej proces...vždyť věřit v to je tak krásný... A jak asi ty vědecký popisy vysvětlujou to,že někdo se zamiluje a vydrží to na celej život a někdo lásku nepozná vůbec? I když i v tomhle byli někteří páni filosofové dost kritičtí...

Neměl by mě shazovat před kamarádama...ať už před jeho nebo před mejma...a kdyby to náhodou dělal někdo jinej,měl by se mě zastat...aspoň trochu...

Měl by mít rád děti a taky nějaký chtít...někdy v budoucnu...nejsem blázen...já chci děti tak nejdřív za šest let...až budu mít po vejšce... I když to se stejně budu asi cejtit dost mladá,takže kdo ví... (Dřív mi připadalo normální mít děti tak ve 23letech...a myslela jsem si,jak jsou ty 19letý hrozně starý...a teď?Vždyť jsem ještě skoro dítě...)

Mohl by si rozumět s rodinou...i když jako rozumět si s bratrem a se sestrou nějak moc...to by se mi nelíbilo...oni jsou prostě jiný... (A nepočítám to,že by musel projít "výslechem" mýho dědy,kterej je na to fakt strašnej...já se ale snažila zatím všechny od tohohle ochránit...k čemu dědovi bude,když bude vědět úplně všechno o tom,kdo jsou rodiče,co dělaj,kde bydlej,jak dlouho...) Ještě bych pochopila,kdyby si nerozuměl s Dominikem...s tim si nerozumim ani já...a to už je tady dost dlouho na to,abych si začala zvykat,že je rozcáplej...i když on je teda rozcáplej čim dál víc...takže by ani nevadilo,kdyby měl "přítel" odvahu něco mu říct nebo klidně profackovat...i když to na Domču stejně neplatí...

Nemělo by mu bejt všechno úplně jedno...a zas by mu nemělo všechno vadit...

Noo,už budu končit...myslim,že těch věcí,který by moh/měl/nemusel mít by se našlo ještě tak třikrát víc...ale tohle je jen to,co je asi "nejdůležitější"...nebo spíš to,co mě v tuhle hodinu napadá...(píšu ve tři ráno...)

Tak se zatim mějte a zas někdy...