Se mi vůbec nechtělo vstávat...ale nakonec jsem přece jen vylezla...
Na zastávce si všichni stěžovali,že je rodiče chtěj vzít zejtra na lyže...
Joo,co já bych za to dala...ale tak zas budu ve zverimexu a bude taky sranda...
Zvlášť jestli tam bude malej čičik...
Ve Vysokym jsem zas nakoupila jídla a taky časáky...
U něčeho jsem umírala už v buse,to ale nemělo na to,co jsem četla v jídelně...
Jaky ty holky z města si myslej,že my na vesnicích jsme úplný debilové a že máme tak akorát na to pracovat v kravíně...
Hmm,kdyby věděly,jak je na vesnicích tak krásně a že i tady se daj najít kámoši...daleko lepší a ne tak falešný jako někde v městě...
Teda ona i ta holka z vesnice měla názory...
Nevim,noo,ale ta mi fakt nepřipadala jako vesničanka...
Možná jsem z nějakýho "Vidlákova",jak s oblibou někdo říká,ale já jsem na to HRDÁ!
No nic,to bylo tak jako to,co mě tak trošku naštvalo a hodně rozesmálo...
Seděly jsme,četly,luštily křížovku a řikáme si,kde je asi Lukáš...a že asi nepřijde...
Nakonec se přece jen ukázal,ale pozdě...a přesně jak jsem si myslela...začal si hrát s kamionem,kterej byl u chipsů...
O fyzice jsme dělali jen nějaký blbosti a já se psychicky připravovala na další hodinu...na češtinu...
Minule jsem nepsala,takže bych měla psát dneska...ale nakonec to bylo úplně jinak...
Nepsali opravku,jako vždycky,ale jen se na to podívali...psát jsem teda nemusela,protože by na to ani nepřišel...ale já se nakonec dobrovolně přihlásila...
Ještě teď to nechápu...
Obě matiky pak docela ušly...občas jsem se nad nějakym příkladem pozastavila,ale ostatní mi to vysvětlili...
No a s Katy do Prioru...
Koupila jsem si balící papír s medvídkama (nečekaně...) a taky takovou tu svítící tyčku...na zejtřejší piškotéku...
Teď už půjdu za discantku...
Snad do toho Bysokýho zejtra nějak dorazim...to jsem zvědavá,jestli se tam ukáže i Vladan...nebo bych ohla napsat Arniemu...maj to sice kousek do Vysokýho,ale mohli by jít...
Při tý příležitosti by mi mohli oznámit,kolik je v Harrachově sněhu,když už jsem Libušce řekla,že je to v pohodě...
(Snad jsem jí nelhala...)
Pak jsem se doma válela...ona ta cesta k baráku byla namáhavá...všude led a když jdu do kopce,tak docela podjížděj nohy,noo...
Jako teď volal bratránek,tak jsem to zvedla a telefon mi letěl na zem...dám ho zpátky a najednou chce s bratránkem mluvit bratr...předám mu sluchátko a zas letí na zem...
Tak jsem ho bratrovi podala a ať si to vezme do ruky,jak to dělaj Amíci...smůla,že nemáme tak dlouhej kabel...
Pak ještě chtěl mluvit se mnou,tak jsem si s ním povídala a už mě to nebavilo,tak jsem mu řekla,že tam jsou Charlieho andílci (na kterejch jsem kdysi dávno byla v kině...) a že tam jsou pěkný ženský a auta...pak tam Natalie zrovna plavala a já že má pěknej zadek...tak to honem utíkal přepnout a já se ho konečně zbavila...