Už to nemůžu vystát...jsem na to skoro alergická a děsně mě to štve...

O čem je řeč?

O přetvařování...

To je něco tak strašnýho...a je to všude kolem nás...

Lidi,proberte se a konečně začněte dávat najevo to,co cítíte!

Není to jednoduchý a budete mít tak nějaké ty nepřátele...

Ale k čemu je skrývat se za nějakou masku?

Když mám někoho ráda,dám mu to najevo...(největší projev důvěry a lásky je u mně darování medvídka...)

Když někoho nesnáším,nepřetvařuju se...

Nebojím se někoho zkritizovat,někomu vynadat a s někým se poprat (ale nikdy ne bezdůvodně...nikdy nikoho nenapadnu jen tak...nikdy žádnou bitku nezačnu,to přenechám radši na jinejch...na těch,který si svý mindráky nedokážou léčit jinak...)

Opravdu nedokážu o někom říct,že je úžasnej a za rohem o něm prohlásit,jakej kretén to je...

Ta přetvářka je opravdu děsná...ale kdo je hloupej,nikdy to nepochopí...

Ale zamyslete se...není lepší žít s nepřáteli než v nějaký iluzi?

Právě v tomhle se řídím satanismem..."Nenáviďte své nepřátele celým svým srdcem!"

Satanismus...ano,to je ta pravá víra pro mně...i když s vírou to nemá skoro nic společnýho...

Na to má ale každej taky úplně jinej názor...a těm novejm myšlenkám jsem já otevřená...

Narozdíl od jinejch...

A když už jsem u toho...Mončo,Týnko...kde jste obě byly,když jsem vás nejvíc potřebovala?

Aha...Moniko,ty ses bavila s jinejma a mně naprosto ignorovala...a ty,Editko,jsi byla nemocná a já o tobě nic nevěděla...

V těch chvílích při mně stáli ti,o kterých jsem ještě nikdy neřekla,že to jsou mí opravdoví a nejlepší přátelé...

Byli to prostě jen kámoši,ale udělali pro mně daleko víc,než vy...

Byla to Jánička,Káťa a Katy...samozřejmě i spousta dalších,ale tyhle tři holky mi moc pomohly...a za to jsem jim vděčná...moc vám děkuju,holky...