To je něco,co já nedokážu pochopit...

A je to vždycky před Vánocema...v tomhle směru jsem asi flegmatik,protože zůstávám klidná (teda když nepočítám to,že nevím,co komu koupit...)

Všichni pospíchaj a chtěj mít všechno hned...a já mezi nima jdu v klidu...oni ustaraný,já s úsměvem...

Hele,lidi,nehroťte to tak...

Dopoledne jsem šla koupit něco Dádě a Janičce...nakonec jsem vybrala puzzle Tom a Jerry a mozaiku...ale než jsem si vybrala,to teda bylo...

Ale po dlouhý době jsem zas viděla Pavlu,co s námi kdysi chodila do lyžařskýho oddílu,i když ona mně asi nepoznala...njn,už je to taky pěknejch pár let...

V samce mě dostali nějaký Němci,co si natáčeli nákup na kameru...

A hurá do zverimexu,kde už byla Eva i Ivana s Maxem...

Prej lidi chodili už dopoledne,i když máme otevřený od jedný...

Lidi jedny bláznivý...

Jsem zas na prodejně měla číčána,kterej si teda hrál tak krásně,že mam celý ruce poškrábaný a klidně by mě mohli prohlásit za královnu v sebepoškozování,kdybych jim nakecala,že to dělám sama...

(To je další věc,co na lidech nechápu...to je teď nějak strašně IN,ne?Já teda problémy radši řešim spánkem...)

Eva měla pravdu s těma lidma...jen jsem tam přišla,už jsem se skoro nehla...

Přišli i naši Pražáci a zas psovi nakoupili...

Pak tam přišel i Tomáš...

A nějaký pomatenci... Otec se synem...že prej je soused poslal,aby koupili Čiči...tak jsem jim dala stelivo a odešli...asi po hodině se vrátili a že prej ne Čiči,ale Mici...tak jsem podala to druhý...a on radši volal...nakonec nemyslel stelivo,ale granule Míca...

Na rozloučenou potom dodali,že se ještě někdy stavěj...

Nebo se stavila Petra z Rokytnice se svojí mámou...a ta si myslela,že ten kocour není živej,dokud se nepohnul...

Dneska to náhodou bylo moc fajn a už se těším na další den...

Akorát po mně babička chtěla koupit nějaký salámy pro psy a kdyby za mnou Eva neběžela,tak bych je tam nechala...

Jinak mám ale snad všechno vyřešený (až na tu lásku...) a jsem docela spokojená...v mým případě nejsou Vánoce ve znamení zmatku a shonu,ale o pohodě a radosti...