Jsem Evropan. Kelt. Žiji zde již 50 let a cítím, že jsem zde doma. Denně bojuji o své přežití. Denně svádím těžké boje o barevné papírky, jimž soukmenovci začali říkat peníze. Co si koupíš za pomalovaný papír, ptal jsem se. A zjistil jsem, že kupodivu hodně věcí. Můžeš si koupit dům, auto, ženu,  penězi můžeš někoho uplatit a on pak bude dělat to, co si budeš přát. Chtěl jsem bojovat čestně, tváří v tvář s hledím otevřeným. Ale občasná dýka do zad, či had v lůžku nebo jed ve víně, mne přesvědčili, že tu není prostor pro bojovníka. Ležím zraněn v mořském příboji. Vlna za vlnou lehounce omývá má zranění a já cítím, že se propadám do prostorů, kde jsem ještě nikdy nebyl.