Japonská přídavná jména se dělí na pravá a nepravá.

Pravá přídavná jména mohou fungovat i jako slovesa, poznáme je podle toho, že končí na -i. Například ókii (velký), čísai (malý)... Pokud odtrhneme koncové -i a přidáme příponu kunai, získáme přídavné jméno opačného významu:

čísai - malý / čísakunai - nemalý

Uči čísakunai - Dům není malý.

Nepravá přídavná jména končí slabikou -NA. Tu při použití se slovesem odtrháváme:

šizukana - tichý> šizuka da - je tichý (důvěrně)

> šizuka desu - je tichý (zdvořile)

Pokud ovšem předchází nepravé přídavné jméno podstatnému jménu, příponu -na ponecháváme na místě:

šizukana mači - tiché město

Tak a při troše štěstí projdu ještě několik lekcí japonštiny a přestanu vnímat tu příšernou bolest za krkem, z které se mi už dokonce motá hlava. Kdyby mi náhodou ze zad vyrostl vetřelec, tak jsem vám to říkala. Nicméně se obávám, že japonština není dostatečné anestetikum...