Zjistila jsem, že moje poetické řádění má překvapivý úspěch. Tak jsem se odhodlala zveřejnit další ze svých básniček. Je to už prastaré, někdy z dob, kdy Ereandil žila v alternativním vesmíru. Takže obdivujte hlasitě a intenzivně.

---

Sluneční paprsky

tě hladí po tváři.

Ze sna se probouzíš,

listuješ ve snáři

 

Kdes‘ byla ve spánku?

Tvůj úsměv to ví.

V záři červánků

je rudě nachový

 

Kdo byl ten princ,

co tvé rty vroucně líbal

a na mechu zeleném

s tebou se miloval?

 

Myslíš,

že večer přijde zas

a uslyšíš

jeho krásný hlas?

 

Anebo snad že

usnulas‘ v lese

a jeho paže

tě svírají, zatímco sníš sen

o červáncích, sluneční záři

a proroctvích

v potrhaném snáři?