Včera dopoledne jsem udělala opět svůj luxusní dechberoucí koláč. Říkám mu Nebe pro citróny a jeho životnost se pohybuje kolem jednoho dne. Pravděpodobně mám talent k pečení. Což je dobré vědět. Pod hladinou těsta, které je úplně obyčejným těstem, se nachází nastrouhaná citronová kůra a rozinky, navrchu jsou poházené kousky hrušek a červených grepů, celé je to pečené a moooc dobré:-)

Sledovala jsem totiž taťovy instrukce, podle kterých koláč neměl být jen tupě sladký. Načež jsem se večer před spaním plna inspirace zamyslela a pak jsem tvořila. A tatínek potom prohlásil, že můj koláč má opravdu koule!

A během dnešního dne jsem si zabalila věci na Krétu. Téměř všechno se mi vešlo do malého kufru, což mě potěšilo. Analyzovala jsem poznatky o dovolených a výletech a rekordně rychle jsem si zabalila. Aneb jak prohlásil Pavel Krtička: "Vždycky když ten vejlet přežiju, tak to znamená, že se můžu ještě něčeho zbavit." Takže zatímco ségra ještě stále zběsile balí a pobíhá po bytě, já jsem již zaujala svou notebookovou polohu na gauči a opět vypadám jako internetový maniak. 

A to s sebou beru ještě zrcadlovku a notebook. Musím totiž zaplatit ještě zálohu na své budoucí doupě a rozhodně nechci, abych kvůli nedostatečnému počtu internetových kaváren v Řecku musela bydlet někde na koleji ekonomů nebo snad právníků! A taky se těším na chvilky, kdy se usadím na pláži, budu tvořit a budu si připadat jako velká spisovatelka:-)

Mějte se krásně!