19. 11 2018 | 11.06
Uplynul nějaký ten čas a opět se musím zabývat tím, jaké vybrat jméno pro jedno své stvoření. No, nemusím, chci.
Ty z vás, kteří mi už chtějí nadšeně gratulovat k dalšímu dítku hmotné povahy, musím zklamat, protože se jedná o miminko zcela nehmotné, a sice postavu v mé nejnovější povídce. Je to pianista, mladší, štíhlý až hubený, je mu něco mezi dvaceti a pětadvaceti lety. Je spíš takový mimoň, občas se zapomene najíst a ze všech rostlin dokázal udržet naživu pouze svůj starý fíkus. Miluje Prahu, bydlí na Vinohradech v podkrovním bytě po prababičce, který je zároveň jeho ateliérem. Rád se toulá pražskými ulicemi a vydělává si hrou na klavír v kavárně.
A teď to jméno. Tak nějak se stalo, že se s tou postavou cítím celkem zvláštně propojeně, až z toho nemůžu usnout a vždycky, když si uvědomím, co se mi povedlo vytvořit, se mi nadšeně rozzáří očka, tudíž ho chci logicky pojmenovat Daniel, jelikož je to pro mě to naprosto nejkrásnější jméno. Nicméně to nechci udělat ze dvou důvodů - už to věčné danielování začíná být trochu trapné a chtělo by to změnu, a pak také až se můj Daník naučí číst a objeví mé výplody, bude mít řadu otázek a pravděpodobně by ho některé věci mohly uvést do rozpaků.
Z facebookové ankety se mi podařilo získat následující tipy:
- Damián - tohle je moc hezké jméno, ale nepůsobí na mě dostatečně hravě. Je trochu moc vážný a možná o něco extrovertnější, než chci.
- Medard - mám Medarda spojeného s jedním kamarádem, který by se do role hlavní postavy hodil. A je to super jméno pro mého klavírního mimoně.
- Elián - líbí se mi, ale přijde mi do Prahy až moc odcizené.
- Marcel - to bych nemohla udělat žádné postavě, ke které mám aspoň trochu kladný vztah, to už je lepší ho shodit ze skály a ukrást mu piano.
- Drahoš - zní dost staře a podivně.
- Alois - na Aloise mi můj pianista nepřijde dostatečně rázný.
- Kristyan - je moc moderní a trochu zprofanovaný, asi by se mi ve formě Kristián líbil, ale teď je jich strašně moc.
- Karel - působí na mě jako někdo, kdo by měl být průbojnější než můj pianista.
- Viktor - když se zamýšlím nad Viktorem, není to pro mého chlapečka úplně špatné jméno. Není to mimo.
- Felix - je zatím s Medardem na vrcholu jmen, které zvažuju. Je to dostatečně hravé jméno, ale nese v sobě umění a nějakou noblesu.
- Adrian - tohle jméno vnímám jako mnohem serióznější a ambicióznější. Můj pianista zase tolik ambicí nemá, on je celkem šťastný a spokojený s tím, jak žije.
- Štefan - je to zvláštní, ale při vyslovení tohoto jména si nedokážu vůbec nic představit. Je to prostě... Divné. Ne to jméno, ale ten zvuk, význam...
- Slavomír - jako jo, je to jak z jiného světa, ale nějak mi připadá, že Slavomír by musel být nutně dospělý.
- Alan - nedovedu si představit, že by se Alan mohl stát někdy zapáleným pianistou. Spíš někým, kdo na klavír balí ženské, to jo.
- Bartoloměj
- Vavřinec
- Florián
- Šebestián
- Leo
- Zbyšek
- Valerián
- Alfons
- Oskar
- František
- Leontýn
- Valerián
- Valdemar
Vybírat jméno pro již hotovou postavu je mnohem těžší a v mnoha ohledech zajímavější než výběr jména pro miminko, o kterém nic nevíte. Tady už nemůžu vybrat jméno, které se líbí jen mně, je potřeba si ho spojit s tou postavou, která už existuje, zeptat se jí, jestli je s ním spokojená... Prostě je to úplně jiná zábava.
Tak co, máte nějaké připomínky, návrhy nebo tipy? Sem s nimi!