V pátek jsem po čtyřech letech konečně viděla bandu lidí, s kterou jsem po základkovém pekle strávila čtyři krásné roky. Bylo nás asi devatenáct, skoro 70%, jak Jarda spočítal.

Jenže Kuželna v Malšovicích je pořádně zamaskovaná, cestou jsem se musela ptát asi tří lidí, kde to místo najdu. Ale stálo to za to. Mám skoro pocit, že jsem si se spoustou lidí popovídala víc než za celý gympl dohromady. Jarda, jelikož jsme se neviděli opravdu čtyři roky, se ptal na Marcela, načež se po obdržení odpovědi zeptal, jestli ho má zmlátit. No není to skvělá třída? Vážně, ve třídách by mělo být nanejvýš 25% holek.

Ukradly jsme s Míšou několik panáků a vydali se kolem třetí hodiny ráno domů. Adam Polák nastartoval své sranda auto a odjel. Říkala jsem si, že těhotný asi nebude, když si za celý večer dal jen jedno pivo... A s Vaškem Redererem jsme domluvili šifrovačku v Praze. 3:43 a zalehla jsem. Ani jsem něco tak příjemného nečekala...

Asi si nechám udělat tetování. Bude to hezké a zlepší mi to náladu. A pokud je mi známo, tak je to doživotní. Potřebuju nutně něco doživotního a nebudu si přece řezat ruku...

Aspoň vytáhnu Elleshin, chtěla jít do tatoo salonu se mnou, že na to prý sama nemá odvahu...:-)

P.S.: Optimismus sucks a každá chvilka pozitivního myšlení bude po zásluze potrestána.

P.P.S.: Zbroják si stejně udělám.

P.P.P.S.: Nějaký nápad jak popíchnout spolubydlící antropology, když na nás byli ve čtvrtek oškliví?