Bod A

Bod B

Moje pracoviště

Prostě mi to nedá a musím zde navždy zvěčnit, jak sabotovali moji práci.
Nejde o to, že bych byl nějak naštvaný, ale přijde mi to celé, jako nesmírně veselá příhoda. A byla by škoda se o to nepodělit
Navíc se mi podařilo udělat i pár ilustračních fotografií.
Ale musím začít pěkně popořádku a tudíž od začátku. Dostali jsme totiž výtečný nápad, že bychom mohli ukončit tu anarchii, která panuje v hardwaru na našem ústavu. Nabídl jsem se, že v průběhu prázdninprojdu celou budovu a pohledám všechny možné počítače, které se tváří jako funkční.
A tak jsem ve volném čase na konci července a ve druhém týdnu měsíce srpna započal. První den jsem strávil soubojem s MS ACCESSem, abych si vyrobil pěkňoučkou databázi, kterou bych pak už jen krmil fyzicky získanými daty. S výsledkem své práce s oním úžasným Microsoftím programem jsem byl více než spokojen. Na konci pracovního dne se začal soubor tvářit jako plně funkční. Pak už jsem jen procházel školu a hledal počítače. Má práce se ukázala jako více než užitečná. Jelikož nám měla koncem prázdnin začít inventura, byla má práce uznána za záslužnou. A tak jsem k soupisu hardwaru pátral i po inventárních číslech. Tato robota se rovnala detektivní práci. Výsledek byl žalostný. Polovina mašinek inventární čísla neměla, několik mělo sice štítek, ale čísílko bylo nečitelné. Zvolil jsem proto jako jednoznačný identifikátor zařízení jeho umístění v místnosti a v případě výskytu většího počtu počítačů v jedné místnosti jsem specifikoval i polohu,případně majitele.
Dalším a nesmírně důležitým podnětem k této práci, bylo zjištění, že panuje naprostá anarchie a zmatek v přidělování IP adres jednotlivým počítačům. A vzhledem k faktu, že nám do sbírky přibylo asi 20 nových (toto označení jest značně relativní) strojů, které bylo nutné zapojit do sítě a tudíž jim přidělit IPčka, bylo nutné zjistit, jaké adresy jsouvolné a k použití.
Tímto má práce opět nabyla ještě větší důležitosti.
Dokonce jsem za to byl i pochválen!
Nejdůležitější bylo, že i já byl se svou prací spokojen a byl jsem na ni dokonce i pyšný.
No netrvalo mi to dlouho.
Přišel poslední týden měsíce srpna, který již tradičně znamená návrat kantorů z dovoleneka prázdnin do pracovního procesu. Konec prázdnin započal konec i mé práce.
Přišlo na stěhování počítačů. Jedny se nosily z bodu A do bodu B a jiné z bodu B do bodu A. A tím se ztratil nejen přehled o fyzickém umístění jednotlivých počítačů, monitorů a dalších HW součástí. Nejhorší na tom všem bylo, že ztratila smysl má práce i s celou pracně vytvořenou databází. Během dvou dní byla touto sprostou sabotáží má práce odsouzenak zapomění a zániku.
No a tak až bude čas budu si moci zopakovat kolečko po ústavu a hledat znovu rozházenépočítače a krmit znovu onen úžasný databázový soubor.
A nakonec ještě perlička na závěr.
Oním velkým stěhováním počítačů mezi jednotlivými místnostmi nebyla sabotována jen má práce, ale i práce inventurní komise, která oscilovala s papírama mezi jednotlivými místnostmi. A jako naschvál, zrovna v okamžiku, kdy se jim podařilo nějaký kus najít a lokalizovat, byl tento v zápětí přemístěn do jiné místnosti.